Prevence ve zdravobytí

Prevence ve zdravobytí

Osnova

1. Úvod

2. Definice prevence

3. Typy prevence

     3.1. Primordiální prevence

     3.2. Primární prevence

     3.3. Sekundární prevence

     3.4. Terciální prevence

4. Kdo by se měl zabývat prevencí?

5. Základní pilíře zdraví

6. Závěr

7. Zdroje

1. Úvod

Když jsem minulý rok psala CKÚ ze základů zdravobytí, tak jsem v rámci tvorby své vision board do obrazu zakomponovala slovo ,,prevence”. Vůbec by mě ale nenapadlo, že právě tohle se stane tématem mé zkoušky KOZA. Prevenci považuji ve svém životě za velmi důležitou a snažím se její principy kolem sebe dále šířit. Přijde mi totiž zajímavé, čemu všemu tím dokážeme nejen předejít, ale co tím také dokážeme zvrátit. 

V následujícím textu bych se chtěla věnovat převážně tomu, co můžeme udělat sami pro sebe. A tak trochu doufám, že vás to donutí se zastavit a popřemýšlet nad tím, co vše můžete naprosto základními a jednoduchými principy pro své zdraví udělat.

2. Definice prevence:

Obecná definice prevence podle Národního zdravotnického informačního portálu zní: 

,,Opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu”

Přestože se jedná o zdravotnický portál, z definice přímo nevyplývá, že se hovoří o prevenci ve zdraví. Prevence není jenom o předcházení nežádoucím jevům ve smyslu nemocí, ale také předcházení sociálním konfliktům, nehodám, neúspěchu ve škole, kriminálním činům apod. 

V rámci svého pátrání po definici prevence jsem se zeptala hradních obyvatel. Z jejich odpovědí jsem poté vybrala jednotlivá slova a uspořádala je do obrázku.

Většina se vyjádřila velmi obecně. Nejčastěji se jednalo o slovo ,,předcházení” či jinak formulované jako ,,soubor aktivit či opatření k předcházení negativním jevům, problémům nebo situacím”. Z toho všeho vyplývá, že se většina chce danému negativnímu jevu úplně vyhnout. Nabízí se tak otázka, co se stane, až daný jev nastane. Bude se ještě stále jednat o prevenci? Na to nám dá odpověď ,,zabránění následkům”, kterou někteří rovněž udali. A skutečně — prevence je zaměřena i na jevy, které již nastaly. Snahou prevence je pak zabránit další progresi onemocnění a navrátit člověka zpět do běžného života.

Z odpovědí mi přišlo zajímavé, že i přesto, že jsem nenapsala, že se jedná o prevenci ve zdraví, se mi sešlo několik velmi konkrétních odpovědí např. předcházení nemoci, vitamin C, preventivní prohlídky, očkování, péče o sebe, psychika nebo velmi mile napsaná odpověď: ,,košilka přes ledviny”. Dá se z toho vyvodit, že si většina lidí opravdu spojuje prevenci s předcházením nemocí. Na to můžou mít vliv všemožné kampaně, které se ve světě objevují a týkají především prevence ve zdraví.

Co bych ještě chtěla z odpovědí vyzdvihnout je edukace, informovanost nebo studium. To je samozřejmě nedílnou součásti, ba dokonce základem samotné prevence. Abychom mohli předcházet negativním jevům, musíme mít informace o tom, jak vznikají, jakým způsobem jim můžeme předcházet nebo kdo nám může pomoci. Jsem ráda, že to ostatní zmínili, protože převážně tomuto bych se chtěla v dalších částech věnovat.

Abych úplně dokončila definici svého zadání, je třeba si říct, co je to vlastně ta nemoc, které se snažíme předejít.

,,Nemoc je nepřítomnost zdraví”

Tohle je má nejoblíbenější definice, po které správně přijde otázka: ,,Co je zdraví?”

,,Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody”

Zdraví je tedy komplexní stav, na kterém se významně podílí tyto tři stránky, a které se posléze promítají v nemoci. A to nikoli samostatně, ale navzájem se prolínají. V otázce prevence ve zdraví je tedy nutné brát v potaz všechny tyto stránky.

3. Typy prevence

3.1. Primordiální prevence

Jedná se o opatření vedoucí k prevenci vystavení rizikovým faktorům. Tato opatření cílí na celou populaci nebo vybrané skupiny. Opatření se dějí na úrovni takzvaných sociálních determinant zdraví, což jsou životní podmínky, ve kterých žijeme (socioekonomický status, vzdělání, pracovní prostřední, sociální okolí apod.). Patří sem tedy opatření týkající se snižování chudoby, správné stravy, zajištění přístupů do parků a jiných zelených ploch pro cvičení nebo relaxaci, či boj proti kouření a závislosti na jiných návykových látkách.

3.2. Primární prevence

Zde se jedná o opatření ke snížení expozice již vzniklým rizikovým faktorům. Tento typ prevence se také týká celé populace nebo skupin vystavených zvýšenému riziku. Řadíme sem například programy na odvykání kouření, regulaci hmotnosti, očkování a postexpoziční profylaxi. V tomto případě je nezbytný aktivní přístup daného jedince v riziku — jeho životní styl, rozhodnutí a motivace. Roli zde tedy hraje informovanost jedince.

3.3. Sekundární prevence

Podstatou je včasná diagnostika nemoci ještě předtím, než se příznaky projeví nebo zhorší. Patří zde především screeningové programy pro včasnou detekci onemocnění nebo vrozených vad a preventivní farmakologická terapie.

3.4. Terciální prevence

V případě, že se onemocnění projeví, je cílem zamezit progresi onemocnění. Jedná se o zabránění vzniku postižení či ztráty soběstačnosti. Patří sem například rehabilitace s cílem navrátit pacienta do stavu před vypuknutím nemoci a jeho reintegrace do běžného života.

4. Kdo by se měl zabývat prevencí?

Na tuto otázku by se dalo odpovědět prostým: ,,Všichni.” A je to naprostá pravda. Každý z nás by se měl prevencí ve zdraví zabývat. Nejsme v tom ovšem sami, protože do této oblasti je zapojeno velké množství subjektů — vládní resorty, dobrovolnický sektor, zaměstnavatelé, komunity a samozřejmě jednotlivci. 

Aby se každý z nás mohl rozhodovat správně ve prospěch svého zdraví, je nutné porozumět informacím o zdraví a zdravotní péči. Schopnost orientovat se v oblasti zdraví a zdravotní péči je zahrnuta pod pojmem zdravotní gramotnost. Jedná se o schopnost informace vyhledat, porozumět jim, vyhodnotit je a využít je způsobem, který podporuje a udržuje dobré zdraví. Zdravotní gramotnost je jednou z cest, která vede ke zvyšování odpovědnosti každého jedince za své zdraví, a tedy k prevenci řady nemocí. Je dokázáno, že zdravotní gramotnost souvisí s vyšší kvalitou života a prodlužuje jeho délku.

Zdravotní gramotnost tedy představuje jeden ze základních úkolů systému péče o zdraví. Jedná se o cenný nástroj, který vede ke zdraví nejen jedince, ale i celé společnosti. V rámci zvyšování zdravotní gramotnosti se rozvíjí řada vzdělávacích aktivit, které cílí na schopnost těmto informacím porozumět. Nejedná se však jenom o informace o nemocech nebo rizikových faktorech životního stylu, ale patří sem i schopnost porozumět pozvánkám na vyšetření, příbalovým letákům, pokynům zdravotnického personálů, základní orientaci ve zdravotnickém systému, základním krokům péče o sebe sama apod.

5. Základní pilíře zdraví

Z výše uvedeného textu je patrné, jak je zdravotní gramotnost důležitá. Podle posledního průzkumu z roku 2020 je v České republice zdravotní gramotnost na průměrné úrovni. Proto jsem se rozhodla věnovat jednotlivým pilířům fyzického a duševního zdraví, které představují univerzální principy, jež mohou zlepšit kvalitu našeho života. Jednotlivé body jsem poté doplnila o vlastní poznámky a fotografie.

1. Pravidelná pohybová aktivita

Jedná se o jeden ze základních pilířů zdravého života, a to díky řadě příznivých vlivů na celé tělo. Pohybová aktivita pomáhá udržovat zdravou váhu, předchází různým onemocněním, má pozitivní vliv na duševní zdraví a zkvalitňuje spánek. Ideální množství pohybu se liší podle věku. Zdravý dospělý by měl věnovat pohybu střední intenzity alespoň 30 minut 5x týdně nebo 75 minut týdně pohybu vysoké intenzity. Zdravého množství pohybu lze v každé věkové skupině dosáhnout různou kombinací pohybových aktivit. Nemusíte se tedy bát, že byste se právě teď museli učit nějaký nový sport. A pokud vás nějaký sport nebaví, tak ho nedělejte a vyberte si jiný. Vhodné je ale zařadit aktivity jak na posílení svalů, tak na zlepšení vytrvalosti.

Jak začít se sportovní aktivitou? Na každého funguje něco jiného, ale nejdůležitější je podle mě vůbec začít a hlavně to ze začátku nepřepálit. Někdy stačí místo využití hromadné dopravy jít pěšky. Důležité je také dát si reálný cíl. Je větší pravděpodobnost, že člověk dosáhne jednoho menšího cíle než nějakého velkého. Radost z jeho dosažení je posléze skvělou motivací k pokračování a plnění dalších cílů. Některým také pomáhá mít tréninkového partnera, který je motivuje. I to tedy může být pro některé cesta k pravidelné pohybové aktivitě. Co bych ještě chtěla zmínit, je nezapomínat na odpočinek a regeneraci. Přetěžování těla zvyšuje riziko zranění, což vede k nucené pauze od cvičení a nakonec se může stát, že se ke sportu už nevrátíte.

Já jsem milovníkem venkovního sportu. Nejvíce jsem si oblíbila běh, kterému se věnuji celoročně. V teplejších měsících k tomu přidávám turistiku a kolo, v zimních naopak běžky. Všechny tyto sporty prokládám jógou nebo cvičením s vlastním tělem.

2. Výživa

Vedle pravidelné pohybové aktivity patří mezi zásady zdravého životního stylu také strava. Správné stravovací návyky jsou důležitou součástí prevence řady civilizačních onemocnění, mají vliv na naše celkové zdraví a podporují duševní pohodu. V rámci výživy je důležitá vyváženost a pestrost, což nám dodá energii a potřebné živiny v dostatečném množství. To dokonce znamená, že je v pořádku občas si bez výčitek dopřát něco sladkého nebo jídlo z rychlého občerstvení. Důležité je jak se stravujete většinu času — jedno jídlo jídelníček nezkazí. 

Existuje řada výživových doporučení, která pomocí jednoduchých bodů nebo obrázků pomáhají vytvářet správné stravovací návyky. Příkladem je potravinová pyramida, která znázorňuje skupiny potravin a nápoje, jež bychom měli do své stravy zahrnout každý den. Zároveň také znázorňuje, v jakém poměru a množství by měly být jednotlivé skupiny potravin zastoupeny v naší celodenní stravě. Dalším příkladem je zdravý talíř, který je novější variantou výživové pyramidy. Jednu třetinu až polovinu talíře by mělo tvořit ovoce a zelenina, zbytek pak zdravý a kvalitní zdroj bílkovin a celozrnné obiloviny. Tuky jsou přirozeně obsaženy v potravinách a používají se při přípravě jídel, proto nejsou na talíři vyobrazeny zvlášť.

Důležitý je i dostatečný příjem tekutin. Voda tvoří 50–70 % tělesné hmotnosti a v našem těle plní řadu prospěšných funkcí. Obecně se udává, že je potřeba přijmout 30–40 ml tekutin 1 kg tělesné hmotnosti. Nicméně i tento doporučený denní příjem tekutin je do značné míry individuální a závisí na řadě faktorů (fyzická aktivity, prostředí, zdravotní stav…). Pro udržení hydratace je vhodné pořídit si znovu plnitelnou láhev a mít ji na viditelném místě. Dnes již existuje celá škála různě motivačních láhví, které se snaží nabádat k pravidelnému pití. 

Za vhodný nápoj je považována voda, slabě mineralizované vody nebo neslazené čaje. A pro kafaře může být pozitivní zprávou, že i střídmá konzumace kávy je prospěšná. Naopak pro alkohol neexistuje žádné množství, které by bylo zdraví prospěšné. Alkohol má negativní vliv na naše fyzické i duševní zdraví.

3. Dostatek kvalitního spánku

Spánek je nezbytný pro naše fyzické i duševní zdraví. Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek podporuje tělesnou regeneraci, správné fungování imunitního systému, duševní zdraví i kognitivní funkce. Za ideální délku spánku u dospělého člověka se považuje 7–8 hodin.

Pokud hledáte tipy, jak dosáhnout kvalitnějšího spánku, doporučuji je hledat pod pojmem spánková hygiena. Případně vřele doporučuji předmět spánkologie. Mezi obecné principy patří samotný spánkový režim, pravidelné večerní rituály, vhodné prostředí pro spánek a samozřejmě životní styl.

Nejedná se ale o přesný postup, který byste měli dodržovat. Každý máme své večerní rituály, které na nás fungují. Pro mě  je třeba nejzásadnější samotný spánkový režim, tedy chodit spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu. Pokud se stane, že ze svého spánkového režimu vypadnu, tak je pro mě důležité znovu režim obnovit, protože se v něm cítím nejlépe.

Běžně si svůj spánek nezaznamenávám, ale většinou vypadá nějak takto. Na spánku si zakládám a velmi nerada ho obětuji.

4. Duševní zdraví

Zařadila jsem tento pilíř schválně až téměř na konec, a to z důvodu, že vše výše zmíněné má významný vliv na stav našeho duševního zdraví. Dlouhou dobu byly, a vlastně stále jsou, duševní onemocnění přehlížena. Nicméně zdravá mysl je důležitou součástí našeho celkového zdraví a zaslouží si stejnou pozornost jako fyzické tělo. 

Duševní onemocnění jsou zdravotní stavy, které mají negativní dopad především na myšlení, prožívání a vztahy. Patří mezi nejčastější příčiny pracovní neschopnosti nebo invalidity. Na jejich výskytu se podílí řada faktorů. Kromě výše zmíněných (výživa, pohybová aktivita, spánek) jde také o stres, osobnostní rysy, nedostatek sociálních vazeb a prostředí, ve kterém člověk žije.

Pomoci můžeme sami sobě dodržováním nejzákladnějších návyků. Kromě již zmíněných bych sem zařadila time management, který pomáhá s rozplánováním a efektivním využití času. Pro mě je time management nástrojem, který mě udržuje stabilní a v naprostém klidu. Proto je pro mě důležité se například po dovolené zase vrátit zpět do mého běžného životního režimu.

A poté je tu ještě ten stres. Stres je klíčovým faktorem v etiologii řady onemocnění. Snahou tedy je ho co nejvíce redukovat a naučit se ho zvládat. Každý se s ním vyrovnává svým vlastním způsobem. Pomoci může správný time management nebo relaxační cvičení, jako je třeba jóga, která propojuje relaxaci, tělesné protažení a trénink správného dýchání. Na mě funguje i prosté žití přítomným okamžikem.

Výše jsem napsala, že duševní onemocnění bývají přehlížena a provázena stigmaty. Často si lidé trpící duševním onemocnění říkají, že by to měli zvládnout sami. Ale stejně jako tělo potřebuje odborníka, může ho potřebovat i duše. Komu si tedy říct o pomoc? Tou první osobou může někdo blízký, komu důvěřujete. Dále jsou to odborníci, a tedy praktický lékař, psychiatr, psycholog, ale i nelékařský zdravotnický personál nebo sociální pracovník. Případně je možné využít svépomocné skupiny nebo různé pacientské organizace. Pokud se člověk necítí na osobní kontakt, je to dnes mnohem jednodušší. Existuje totiž řada mobilních nebo webových aplikací a portálů, které slouží k podpoře duševního zdraví. Já nejvíce znám aplikaci Nepanikař, ve které pracovala jedna moje kamarádka psycholožka, a mohu ji doporučit. Mimo to je možné se v případě krize obrátit i na krizová centra, a to osobně nebo telefonicky.

Na klidnou mysl mi nejvíce funguje pohybová aktivita, bez které bych si svůj život nedokázala představit. Většinu aktivit dělám sama, ale zároveň jsem nesmírně vděčná, že mám po svém boku parťáka na turistických stezkách. Důvod, proč miluji turistiku, jsou i tyto výhledy, které na mě působí nesmírně uklidňujícím dojmem. A potom je tu ta jóga, která mi pomáhá srovnat si myšlenky a soustředit se na přítomnost.

5. Redukce kouření a jiných návykových látek

Kouření má nepříznivý vliv na celkové zdraví. Zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, respiračních obtíží a nádorových onemocnění. Nedoporučují se ani elektronické verze cigaret či jiné alternativní tabákové výrobky. 

Kouření nejenom poškozuje samotného kuřáka, ale i jeho okolí. Ráda bych, abyste si zapamatovali pojem third-hand smoke, nebo-li zbytkový kouř. Jedná se o zbytky chemických látek z kouře, které reagují s ostatními látkami v prostředí, čímž se vytváří toxické látky ukládající se v okolí kuřáka. Zbytkový kouř je nejnebezpečnější pro kojence a malé děti, protože tyto škodliviny spolu s prachem mají tendenci klesat k zemi a usazovat se při zemi. A právě v této výšce se malé děti pohybují a dýchají.

6. Zdravotnictví 

Jsou věci, které můžeme pro své zdraví udělat sami, ale na některé už potřebujeme odbornou pomoc. Základním odrazovým můstkem do celého systému zdravotní péče je praktický lékař. Ten byl měl také v rámci preventivní prohlídky zhodnotit zdravotní stav za poslední dva roky. Obsah preventivní prohlídky se liší dle věku. V případě potřeby vás praktický lékař odešle ke specialistovi. V rámci prevence zubního kazu je doporučeno alespoň jednou ročně navštívit zubního lékaře, popřípadě i dentální hygienu. Ženy by měly každý rok navštívit svého ošetřujícího gynekologa. Já osobně ještě doplňuji, že je vhodné si jednou za čas nechat zkontrolovat znaménka kožním lékařem a samozřejmě chránit svou kůži oblečením a krémy s dostatečným SPF.

Velkou kapitolou jsou screeningová vyšetření rakoviny. Co můžete každý měsíc udělat pro sebe v jakémkoli věku je samovyšetřování prs/varlat. Pro více informací doporučuji kampaň od Loono ,,Sahám si na ně každý měsíc”. Screeningová vyšetření jsou poté metody zaměřené na rizikovou skupinu a jejím cílem je odhalit danou nemoc ještě v bezpříznakovém stádiu. V České republice probíhá screening rakoviny prsu, tlustého střeva, děložního čípku, plic a prostaty. Ještě bych se zastavila u screeningu rakovinu prsu, který je až od 45 let. Nicméně v nižším věku je možné absolvovat ultrazvuk prsou jako samoplátce. Osobně to doporučuji, i já jsem ultrazvuk prsou několikrát podstoupila a letos plánuji jít znovu.

6. Závěr

Závěrem bych vám všem chtěla říct, že to nejdůležitější, co můžete pro sebe udělat, je vnímat své tělo.

7. Zdroje

https://www.nzip.cz

https://www.loono.cz

https://www.who.int

https://nepanikar.eu

Fotografie a obrázek prevence — vlastní