Využití alchymie v různých o oborech Péče o tvory

Využití alchymie v různých oborech Péče o tvory

Úvod a Drakověda

Když se podívám na seznam předmětů v kategorii Péče o tvory a nyní zjišťuji kolik jsem jich vlastně nevystudoval je to až hanba. Přesto se některé z nich budu snažit pokrýt alespoň z obecných znalostí či odkazů z jiných předmětů na ně.

Obecně u většiny z předmětů ze sekce o Péči o tvory má alchymie vztah spíše co může daný předmět dát alchymii. Ať to ve formě nástrojů, přísad či jen informací z daného okruhu bádání. To jim alchymie oplácí nazpět svými poznatky, ale třeba i postupy, výtvory nebo výrobky. Asi největším příkladem, který mě napadá je dvanáct využití dračí krve. A to je jen jedna ze součástí draků, které se v alchymii používá.

Dalším mohou být dračí šupiny, které se využívají na výrobu ochranných rukavic. Přeci jen alchymisté často využívají různé varné nádoby a s nimi určité kyseliny či jinak životu nebezpečné přísady, které nejsou úplně stabilní. Proto je důležité mít kvalitní ochranné prostředky. Byly tu i pokusy o úplný ochranný oblek z dračí kůže pro alchymisty. Avšak takové zakázky byly velmi výjimečné a dali by se spočítat na prstech jedné ruky. Především proto, že i v dávných dobách se jednalo o velice luxusní zboží a alchymisté, i přes své mnohé pokusy nebyli natolik movití, aby si něco takového mohli dovolit.

Ono celkově v alchymii se drakové a jiní drakovití zpracovávali ve velkém a mnoho jejich částí. Podobně jako v různých lektvarech. A to by byl příklad jednoho z předmětů, které se alchymie dotýká.

Bájní tvorové z různých světů / Nauka o tvorech nejnebezpečnějších / Péče o kouzelné tvory

Pro tyto obory je to velmi podobné jako právě u Drakovědy. Tedy využívání těchto tvorů a jejich částí k různým pokusům. Buďto jako přísady nebo pomůcky k nim za účelem získání více informací o nich.

Avšak je zde i jiný úhel pohledu, a to právě podle péče o tyto různé bytosti a tvory kde i alchymie hrála svou roli. Neboť se užívali dvě různé stupnice či systémy rozřazení, do kterých se dělili. A to podle jejich nebezpečnosti a vzácnosti. Ne nutně platilo, že čím vzácnější nebo po čase až ohroženější je tvor, tím musí být nebezpečnější. Například takové sfingy, kdyby nebylo několika lokálních rezervací, tak by opravdu byly pouze upomínkou historie. O minotaurech ani nemluvě. Ale u nich si opravdu již nejsem jistý, jestli nebyli na počátku milénia prohlášeni za vyhynuté.

Rozřazení podle nebezpečnosti

Zde se vše shoduje s ministerským rozřazením do pěti kategorií. S tím, že pro první dvě alchymisté pro svou potřebu spíše chovali v zajetí svých domovů či panství nebo jejich blízkém okolí.
Často vzpomínám na jednoho výstředního alchymisty, který za pomocí falešně vytvořeného zlata lákal hrabáky, následně je cvičil a cestoval s nimi, protože v jejich kapsách mohl schovávat svoje cennosti a mnoho kouzelníků ani nenapadlo, že něco takového vůbec může fungovat a hrabáky brali jen jako vrtoch jejich majitele. Či si velmi rychle rozmysleli, jestli chtějí utržit nějaké zranění, když některé z cenností si budou chtít přivlastnit.

Pro třetí a čtvrtou kategorii častěji volili odchyt v rezervacích nebo ve volné přírodě. Právě z důvodu jejich nebezpečnosti pro hustě obydlené okolí nebo zdraví alchymisty. Stejně tak, že většina z nich se nedá domestikovat či jejich rozmnožovací cyklus závisí na migraci. Nebo vyžadují speciální podmínky pro jejich přežití, které v zajetí nejdou replikovat.
Zde mohu zmínit dobu, kdy se velmi často pořádali až hony na testrály. Kdy se mělo za to, že díky jejich spojitosti s úmrtími mohou jejich části posloužit jako ingredience pro různé prostředky pro dlouhověkost nebo jako základ na lektvar zmrtvýchvstání, oživující lektvar, či jiný druh prostředku pro návrat mezi živé. Případně výrobky z jejich kostí měli napomáhat právě ke stejným účelům. Což se následně vyvrátilo, a tak si mohli testrálové imaginárně oddychnout. I když zůstalo u využívání jejich žíní pro účely hůlkovědy a některých lektvarů. Ale alchymisté je z větší části nechali na pokoji.

Co platilo pro třetí a čtvrtou nebezpečností kategorii to samé o to více platí pro pátou třídu XXXXX. Kdy jejich střety s alchymisty většinou končili smrtí jednoho z účastníků. Taktéž, pokud bylo zapotřebí nějaké suroviny pro alchymistické pokusy z těchto tvorů, většinou se alchymisté dohodli na spolupráci, aby zvýšili své šance na úspěch a přežití. A samozřejmě minimalizovali okolní škody na prostředí. Protože jak víme tvorové z této kategorie dokáží napáchat velké škody, když se utrhnout ze řetězu. Již zmínění draci. Mantichory se lovili z důvodu jejich podobnosti se sfingami a chimérám díky tomu, že se skládali s několika nesourodých částí. Bazilišci díky účinnosti jejich jedu, ale především jeho očím, která dokázali změnit v kámen. Ale třeba i mozkomoři kvůli studiu vytvoření umělé duše a duše obecně.

Rozřazení podle vzácnosti

Zde pouze krátce, neboť můžeme vycházet z logiky věci. A důvodu, proč vlastně potřebujeme péči o tyto tvory. Protože některé jsme díky našemu jednaní ať už cílenému, změnou přirozeného prostředí nebo nevědomě už vyhubili a zůstávají s námi pouze jako vyobrazení v našem umění nebo jejich ostatky.

Následují ohrožené, pro které se v dnešní době vytváří rezervace a aktivně se snaží zamezit jejich vyhynutí. Od sledování jejich populace volně v přírodě nebo právě v rezervacích.

Pak tu jsou chránění tvorové, kteří žijí ve volné přírodě, přesto jsou více hlídáni ať už kvůli bezpečnosti jich nebo lidských usedlostí v okolí.

A následně ty běžné a obyčejné. Kdy, pro některé se musí vyvinout větší úsilí je nalézt, kvůli jejich přirozenému maskování nebo nedostupnosti terénu, či podmínkám, aby se nám ukázali. Sem můžeme zařadit některé druhy skřítků například leprikóny. Kteří stále jsou velkým zájmem mnoha alchymistů dneška. A to nejen kvůli jejich kotlíkům plným zlata.

Elementálové

Už od počátku alchymie se její směr bádání stáčel k elementární magii a elementálům. Především jak elementály využít pro alchymistické velké dílo. Někomu ovšem „stačilo“ i pouhé mistrné ovládnutí jednoho nebo více živlů. A pokud k tomu měl zneužít či spoutat jinou bytost jedná se o oběť vědě. Naštěstí toto myšlení nebylo rozšířené a spíše se alchymisté uchylovali ke vzájemné spolupráci s elementály.

Tedy nejprve museli poznat, jak vlastně elementálové vypadají, co dělají a chtějí. Takový salamandr a undina byly častými pomocníky alchymistů. Ochočený salamandr byl pro alchymistickou dílnu skoro nepostradatelný. Protože vždy bylo potřeba nějaký ten oheň v ní. A pokud se prováděli pokusy, při kterých byla potřeba přesná teplota, salamandr byl o to důležitější, neboť díky jeho přesné regulaci a udržování se mohl alchymista více soustředit na kontrolu pokusu či další kroky, které následovali.
Undiny nebo nymfy zase měli mnoho společného s dynamickými a cirkulačními pokusy obsahující tekutiny či látky měnící se v tekutý stav nebo jejími částmi. Tak aby se nic neucpávalo nebo aby nedocházelo ke kontaminaci uvnitř soustavy.
O vnější sanitaci se starali sylfy a napomáhali s přesným měřením. Stejně tak pokud bylo potřeba jemnější manipulace s látkami za pomocí tlaku. Kdy na ně mohl po určitou dobu být změněn tlak vzduchu. Například aby se otestovala stálost dosažených látek v různých prostředích.
A pokud bylo zapotřebí trochu většího tlaku nebo hrubšího zacházení gnómové byly přesně to, co alchymista vyhledal. Díky jejich napojení na zemi se taktéž využívali pro vyhledávání vzácných kovů a nerostů, kterých nikdy nebylo dost.

Taktéž se díky elementálům a jejich studiu se alchymisté začali zajímat o výzkum duše. Protože vztáhli na lidi to, co věděli o elementálech. Tedy o nějaké formě nadbytí a položili si otázku, jestli by nešlo tento lidský „extrakt“ přenést nebo uměle vytvářet. Čímž se vliv alchymie prokopal do dalších oborů od obecné spiritologie, démonologie až po strašidlologii.

Strašidlologie

Právě projekt mnoha alchymistů o vytvoření umělé duše je přivedl ke strašidlologii. Kdy se začali zajímat o její složení a co vlastně taková duše je. Nejprve chtěli vědět jak duše a tělo reaguje, a tak se zaměřili na bubáky a mozkomory. Ale i na obskury. Řekněme, že společně s určitými jinými oblastmi, se chování alchymistů při jejich pokusech se slovem „péče“ úplně neslučovala. A to jak na straně tvorů, tak i subjektů jim vystaveným. Asi chápete, proč o těchto praktikách nebudu psát více.

Následně pak přešli k samotným duchům. Někdo by řekl se jich stačilo pouze zeptat, avšak duchové nebývají natolik sdílní, jak by se zdálo. Hlavně když chcete vědět co se skrývá za závojem. Což oni povětšinou neví. Závoj je také jeden z předmětů v ministerském vlastnictví, který mohl vzniknout právě při alchymistických experimentech. Jeden z mnoha, který se ne úplně povedl. Ale je to pouze jedna z možností a tím jsem se opravdu odchýlil od tématu.

Díky těmto výzkumům vznikly dva samostatné proudy smýšlení v alchymistické obci. A to právě vytvořením umělé duše. Tedy esence, kterou je možné vložit do nového umělého či již živého těla. Tato duše by měla mít v sobě alespoň základní informace, jak tělo funguje a jak s ním nakládat. Pak už bylo na alchymistovi, jestli jí nechá jako tabulu rasu nebo přidá nějaké úkoly a cíle.

Oproti tomu byli zastánci umělého těla a již existující duše, která se přenese do něj nebo do cizího těla. Vlastně tak popisuji posednutí s několika kroky navíc.
První způsob byl v nejlepším případě velmi šedivá magie, díky jeho možnému zneužití až hraničícím s neodpustitelnou kletbou Imperio. V tom druhém se opravdu jedná o černou magii a její následné bádání se okamžitě zakázalo.

Lékouzelnictví

Nápodobně jako lektvary i alchymie přispěla a částečně stále přispívá svými znalostmi do tohoto oboru. Od výzkumu různých protilátek na mnohé následky střetnutí s kouzelnými tvory ale i florou. Tak pro léčení v případě, že běžné formule nešly nebo nemohly být použity. Ať je to kozí bezoár, který se využívá v alchymii pro své stabilizační účinky dodnes. Nebo různé metody extrakce surovin, či tvoření polotovarů a jiných prostředků pro léčení.

Ufologie

V rámci ufologie se alchymie ukázala jako funkční alternativa k běžným mudlovským vědeckým přístupům, především v oblasti metalurgie a vyhledávání a sledování UFO. Kdy běžná věda narazila na kovy, které nezná, nebo by neměli existovat, případně mají jiné vlastnosti, než by mít měli. Ať už díky jejich zpracování nebo úpravám.

Alchymie i přes své upozadění v posledních dekádách tak našla znovu obor, ve kterém mohla užít své kvality. Především díky jinému pohledu na fungování světa. Proto se dostali ve svých bádáních o značný kus dále. Zatím však ne natolik, abychom dokázali replikovat kovy z trosek UFO. Tedy ne v průmyslovém množství. I když tu je daleko více problémů než samotný materiál, ze kterých se létající talíře a další UFO skládají.

Kde však alchymie září jsou zmíněné možnosti detekce a sledování. Ať už jsou pohony UFO tvořeny emisemi nebo za pomocí ohýbání fyzikálních zákonů (například modulací gravitačních polí či rychlostních konstant nebo proskočením do dalšího rozměru), alchymisté dodávají ufologům nové přístroje, které tyto změny dokáží změřit na vzdálenost několika metrů a detekovat v rádiusu dvě stě padesáti kilometrů.

Péče o malé kouzelníky

Kromě jednoho fiktivního případu, který jsem popsal panu profesorovi Oliverovi v jednom z úkolů, který se udál v psané a audiovizuální podobě v mudlovské tvorbě Fullmetal Alchemist, kdy jeden z alchymistů se snažil vytvořit chiméru ze své dcery, naštěstí alchymisté s tímto předmětem mnohé společného nemají. Mimo samozřejmě toho, že mohou býti matkami a otci. V ten moment je tento druh péče velmi vítaným přínosem.

Závěrem

Určitě jsem nezmínil všechny obory v sekci Péče o tvory, kterých se alchymie nějakým dotýká. Například v rámci Lykantropologie společnou úlohu s lektvary při vytvoření Vlkodlačího lektvaru. Nebo různých přípravků na potlačení upírů. Případně datování koster dinosaurů. Stejně tak jako počáteční výzkumy v oblasti kapesních tvorů. Od sestrojení prapůvodního kapesní sféry po využívání těchto tvorů i jinak než pro bitvy.