(Ne)důležitost vánoční výzdoby se zohledněním finanční zátěže

(Ne)důležitost vánoční výzdoby se zohledněním finanční zátěže

Úvod

Od mého studia předmětu Kouzla všedních dnů uběhl sice už poměrně dlouhý čas, přesto mi v hlavě utkvělo něco, od čeho se výuka odráží. Myšlenka, se kterou začínám tvořit tuto Krajně ohavnou zkoušku akademickou a tou je umění radovat se i z těch nejběžnějších maličkostí. A to i v době, kdy na mnohé doléhá tíha očekávání okolí, stres a vlezlý pocit vlastního selhání. Teprve ve chvíli, kdy se člověk odpoutá od názoru druhých, se může vydat na cestu, kdy doopravdy ocení kouzlo okamžiku, drobnost, která mu v náročném a dlouhém dni vykouzlí byť letmý úsměv na tváři. A přesně o tom by to mělo být. Vnímat svět kolem nás a být spokojeni i s málem. 

Bylo mi přiděleno téma, které se týká konce roku, tedy především adventu a blížících se vánočních svátků. K tomuto prosincovému období se obvykle pojí hromada práce, vyčerpání, stresu a také negativních emocí. Není divu, protože pokud nám nenaloží rodina, veřejnost, pak si sami na sebe začneme klást vysoké nároky. A konečně po několikátém dni, který končil ponocováním, aby bylo vše perfektní, přichází ta chvíle, na kterou jsme minimálně 24 dnů posledního měsíce v roce čekali a chvíle radosti, tedy snad. Nebo je to pocit úlevy, že se vše zvládlo? A já si pokládám otázku, zda to jde udělat i jinak. S nadšením, bez zbytečného stresu, bez cílů, které sahají až do oblak a právě s tou hlavní myšlenkou, že i maličkost dokáže potěšit.
V následujících odstavcích bych se ráda rozepsala o tom, jakými způsoby lze přistoupit k magii, která je spjata s Vánoci. Jak si vyzdobit domov s dostupných materiálů, jak si ušetřit každoročně trochu času, který lze využít k jiné aktivitě a jak si hravě zpříjemnit čekání na den D. A jakým způsobem zpestřit čekání na Štědrý den malým kouzelníkům, kteří jsou tím nejčistějším a nejupřímnějším příkladem toho „jak málo stačí k radosti“. 

Hlavní část 

Magie Vánoc není podmíněna tím, kolik dekorací zdobí dům, zahradu, ale nějaké to světýlko, svíčka, či dekorace může to kouzlo podpořit. Pokud se naskytne chvíle, kdy čas dovolí a je chuť ke tvoření, pak směle do toho. Ať už to bude včasné vytvoření adventního věnce, či tvorba v průběhu adventu. A pokud správná konstelace hvězd nenastane vůbec? Nelamme si s tím hlavu, však ono se nic nestane. Dejme na stůl čtyři čajové svíčky, nebo klidně jednu obyčejnou a je to. Bez obviňování, bez stresu. 

Pokud si ten čas nakonec ale urveme a chceme si domov vyzdobit, jde to mnohdy rychleji, než by se mohlo zdát. Důležité je ovšem uchovat předměty pro opakovatelné použití po dobu následujících let. Ideálně opatřit krabici štítkem a pamatovat si, na jaké místo byla před rokem umístěna. Když se tohle povede, pak je na stole dekorace dřív, než by jeden řekl „gumová kachnička“. A pokud se do toho nakonec ponoříme ještě víc, pak je tu vždy několik rychlých možností, jak stávající dekorace vánočně vyzdobit, či si něco snadno vytvořit. 

Vánoční výzdoba 

Výzdobu v období Vánoc bychom mohli rozdělit na minimálně dvě kategorie. Zde bych se ráda zaměřila čistě na výzdobu, která bude domov zdobit po celou dobu a není třeba další iniciativy, nebo příprav. V zadání zkoušky padla také otázka financí. Mnohé z dekorací, o které se s vámi v následujících odstavcích podělím jsou nízkonákladové a navíc trvanlivé. Tudíž z nich lze těžit minimálně jednou ročně na Vanoce, u některých po celý rok pouze s malým uzpůsobením danému období. 

Tvoření 

Do vyrábění se každoročně pouští nejčastěji ti, kteří chtějí mít doma živou dekoraci, ať už je to věnec, svícen, pár větviček ve váze či velká girlanda na jídelní stůl nebo nad dveře. 

I já mám ráda čerstvý věnec na vchodových dveřích, který vydrží několik týdnů, jelikož je v chladu a volím na něj neopadavé jehličí. Několik druhů jehličí se mi každoročně dostává od známého, ale ne každý má stejnou možnost, a tak se dá za pár desítek korun koupit svazek jehličí a stále tak nízkonákladově udělat menší, či větší dekoraci. Na zdobení poslouží už jakékoliv ozdobičky, které jsou doma k nalezení, přírodní komponenty v podobě ořechů, šišek, či sušené ovoce a koření. Plátky pomeranče můžeme usušit sami a nemusíme je tak zbytečně předražené kupovat. Základ může tvořit znovupoužitelný kovový kruh, využitelný během roku, nebo slaměný věnec, jehož životnost však není na další tvorbu zaručena.

Vánoční věnec na venkovní dveře, ze kterého na příští rok zůstane kruh a veškeré ozdoby, a tak nebude nutné shánět nic dalšího, krom jehličí různého druhu. 

Před lety jsem byla obdarována vánočním svícnem na štědrovečerní tabuli. Nebyla to hmota na tácku, do ní zapíchané jehličí a uprostřed umístěná svíčka. Vše to bylo hezky naaranžované v hrnku s vánočním motivem. Od té doby si obvykle každý rok takový svícen dělám sama a čas od času nějaký i daruji. Jelikož je to za mě jednoduchá dekorace, která má ale něco navíc, sepsala jsem v letošním roce seminář, který možná někoho z hradních obyvatel nadchne stejně jako mě a bude hrníčkovou dekoraci využívat k obdarování blízkých, nebo výrobě vlastní přírodní dekorace. 

Svícen ve vánočním hrnečku, který může plnit klasickou funkci a za rok z něj může být opět dočasná dekorace. 

Celoroční dekorací, a tím pádem také využitelnou a stále cenově dostupnou, se u nás staly lucerny. V průběhu roku se několikrát dočkají nového kabátu. Během jara je zdobí velikonoční zajíčci, vajíčka a cibuloviny. V letních měsících pak slouží stabilizovaný eukalyptus nebo sušené květiny. Během podzimu přichází na řadu dýně, šišky, které před Halloweenem zahalí umělá pavučina s pavouky a pak jsou tu opět Vánoce. 

A zde rovnou ukázka darovaných vánočních myšek. Jedna s cukrovím a druhá s havraspárskou horkou čokoládou. 

Když je dostatek času, ráda tvořím jednoduchý vánoční svícen, který u nás doma nahrazuje věnec. Betonový květináč mám už několik let z výprodeje, o čemž nasvědčuje dosud nesundaná cedulka na spodní straně. Uvnitř floristická hmota nasáklá vodou a do ní napíchané větvičky všeho druhu. Vyhla jsem se jehličí ze smrku, které by padalo nehledě na vlhkost. Přidala jsem zbylé ozdobičky, které nebyly použity na větvičky Barborky a venkovní věnec a bylo hotovo. Žádná věda, ale zároveň pěkná vnitřní dekorace na konferenční stůl, která navíc nezabírá tolik místa jako věnec. 

Jen škoda, že to zůstalo u třech zapálených svíček. Ne, že by mě to trápilo, protože já těžím z toho zapálení o třetí adventní neděli. A to je přesně to. Užít si klidně pozdní okamžik a netrápit se, že se to další týden nestihlo. 

Jediné, co jsem v letošním roce koupila nové, ale bude to sloužit, doufám, další roky, jsou svítící drátěné koule. K vnitřnímu i venkovnímu použití. Podlehla jsem kouzlu světýlek a jednoduchému zdobení, které kolovalo všude po sítích. Tímto jsem tedy rozšířila svou vánoční sbírku, abych si kouzlo světýlek mohla užívat napříč místnostmi. Tyto koule jsem umístila ke vstupu, a tak mě vítaly při večerních návratech domů. 

Velkou výhodou těchto dekorací je časovač, takže po dobu fungování baterií, nebylo potřeba se o nic starat. 

Obnovení 

Zatímco na vchodové dveře ráda umisťuji živý věnec, tak dovnitř jako dekoraci na stůl, nebo komodu to mám přesně naopak. Pamatuji totiž dobu, kdy se jehličí, ano špatně zvolené ale stejně, z věnce sypalo, jen se kolem člověk prošel, natož když na stůl něco blízko toho položil. A tak jsem se poučila. Ve výprodeji jsem pořídila umělý věnec, který jednu dobu sloužil jako adventní, když jsem do něj zapíchla bodce na svíčky. Nyní už je z něj dekorace, která je naprosto stejně ozdobena už minimálně šest let. Po svátcích vždy zpět umístěna do krabice a za rok opět vyndána a umístěna na stůl. Není divu, že je to jedna z prvních věcí, která zdobí vnitřní prostory. Není totiž potřeba nic víc, než snést správnou krabici z půdy a její obsah vyndat. Jeden rok během chvíle uděláš, na další rok dekoraci máš! A to se, sakra, vyplatí. A já jako milovník světýlek oceňuji, že tento věnec ještě ke všemu svítí na časovač. Výhodou zůstává, že se dané komponenty dají snadno sundat, jelikož vše je na něm pouze položeno, či zastrčeno. A pokud by se vzhled původního věnce omrzel, dá se jednoduše ozdobit znovu jinak. 

Názorná ukázka toho, jak se dá z něčeho těžit dlouhé roky a opakovaně nemuset dávat další finanční obnos. 

Z krabice můžeme vyndat nejen věnec, ale například adventní svícen, na který jen po roce pořídíme nové svíčky. Pokud jsme ty předešlé vůbec zapálili. Pokud člověk nejede s aktuálními barevnými trendy, ale výzdobu má rád, tak doopravdy lze po finanční stránce na tradiční dekorace vyzrát. 

Jak vidno, svícen stál přes měsíc ladem a bude přesně v této podobě sloužit ještě příští rok. 

V posledních letech jsou během svátků oblíbení vánoční skřítci. Viděla jsem domácnost, kde jich měla majitelka snad k padesáti kusům. Doma jich tolik nemáme, ale přesto i taková dekorace u nás své místo má. U dveří dětských pokojů havráňat stojí skřítek a skřítka. U luceren máme myši a na krbu a komodě sedí vánoční trpaslíci. Naštěstí ne ti zahradní. Mnohé z těchto postaviček jsem dostala darem, jiné byly koupeny v průběhu let po Vánocích, a tak pořizovací cena byla nižší a navíc nebyla dána v jednu chvíli. A je víc než jasné, že z těchto dekorací mají největší radost právě havráňata, která si s nimi často hrají třeba na rodinu. 

Pokud bych se měla zaměřit konkrétně na finanční stránku, tak se určitě brzy vrátí počáteční investice do umělého vánočního stromku, který slouží dlouhé roky. Na rozdíl od toho, když se kupuje každý rok nový živý. Se stromem se úzce pojí také ozdoby. Pokud zvolíme takovou barevnou kombinaci, která se nám líbí a nemáme tendence nechat se ovlivnit novými trendy, máme opět vyhráno. Stejným způsobem slouží dlouhé roky vánoční světýlka, řetězy, které nám zdobí okna. A hlavní výzdoba, pokud se vydáme touto cestou, je tak každoročně zařízena bez dalších nákladů. 

Skřítek lumpajz

Aktivita, která v sobě skrývá velké množství magie a tajemna. Něco, co rozhodně dokáže oživit rána a nastartovat den. Záležitost, která nadchne nejmenší, ale také starší děti, pokud se tomu uzpůsobí lumpárny. Věřím však, že dokáže vykouzlit úsměv na tváři i dospělým. Pokud v sobě máte hračičku, stále aktivní vnitřní dítě, jsem si jistá, že toto je dalo by se říct takový druh adventního kalendáře právě pro vás. A stačí k tomu málo. Elf, který se dá v současnosti lehce pořídit v obchodech, ale klidně nějaký doma nalezený plyšák, kterému je přidělena funkce lumpíka, vymyšlený příběh a přichází na scénu. 

Skřítci Jim a Rosa, což jsou prodejní jména panenek. Nebyla jsem originální a už se to ujalo, tak změny nepřipadají v úvahu. 

Už třetím rokem u nás, počínaje prvním prosincem, úřadují vánoční skřítci, kteří lumpačí, tropí neplechy všeho druhu, občas nadělují čarodítkům nějaké malé dárečky a provozují zajímavé aktivity. Zároveň je svým způsobem učí spolupráci a ponoukají je k tomu dát tu neplechu, nebo pokus o pomoc, co lumpajzníci někde doma natropili, do pořádku. 

Skřítci tropí neplechy přes noc, takže každý den ráno až do Vánoc, nebo klidně do Nového roku, Tří králů, jak se kdo cítí a nezapomíná něco připravovat, je něco vyvedeno. První rok se k nám chtěl dostat oknem, ale zůstal viset hlavou dolů venku za oknem, zároveň přinesl havráněti adventní kalendář a dopis s příběhem, kde se vzal, proč tu je a co ho čeká. A tak se z toho stala tradice a kalendáře dětem nosí právě vánoční skřítci lumpajzníci. A každé další ráno na havráňata čekají někde v domě s vyvedenou neplechou. A protože je mi jasné, že si nikdo nechce dělat příliš svinčík během adventu, lze jít naprosto odlehčenou cestou, která sklízí také úspěch jako ta nejvíc zabordelená lumpárna. 

Musím říct, že mě nesmírně těší sledovat každé ráno starší havráně, které už plně vnímá, o čem to je, jak naše skřítky hledá. A nejen pro něj je tohle opravdu kouzlo daného okamžiku a radost vepsaná ve tváři. 

Důležité je nezapomenout každý večer něco za skřítky natropit, prvních pár dní je to snadné. Člověk na to myslí, vymýšlí propracovanější lumpárny, ale není nečekané, že v průběhu nastane i taková chvíle, kdy se ráno prudce vzbudíte, naštěstí o chlup dříve, než čarodítko a běžíte je hodit někam do kouta, nebo k prádelnímu koši, kde přes ně hodíte pár kusů oblečení a rychle zpět do postele a o tři minuty později nasazujete překvapený obličej, co to tam ti skřítci dělají. A když nastane okamžik, kdy dočista zapomenete, pak to jistí nějaký malý dárek, který v průběhu rána šoupnete na místo, kam asi budou směřovat další kroky dítěte, napíšete, že je to od skřítka a magie v duši opět ožije. 

Letos jsem vymyslela to, že nám skřítci odklidí vánoční stromek, nechají havráňatům vzkaz a zmizí pryč. A tak bude neplecha ukončena.

1. prosinec a velkolepý zasněžený příchod skřítků. Nepořádek po nich . samozřejmě museli uklidit havráňata.  

Dalo by se říct, že tohle byl den, kdy docházely nápady a přesto mi tahle lumpárna vyvolala úsměv na tváři, jelikož jsem si vybavila písničku a nemohla si ji přestat broukat.

Nezbedové zaútočili na zpočátku můj adventní kalendář. Neloupali perníček, ale nějaká okénka ano. 

Skřítci se chtěli pustit do balení kalendářů pro rodinu, ale jejich snaha pomoci nedopadla úplně zdárně. Tady je navíc lumpárna spojená s nakopnutím, čemu je potřeba se daný den věnovat. Aneb s chutí do toho a půl je hotovo!

A tady jedna ukázka, když není večer energie, nebo jen chceme ty neplechy něčím proložit. Tady měla havráňata přidaný i vzkaz. 

Jedna poctivá lumpárna, která se dětem obzvlášť líbila. Zábavné a “nežádoucí” neplechy je ráno probudí v mžiku. 

Když po stopadesáté během adventu spadnou vánoční světýlka, využijme toho a sveďme to na skřítky.

Na téma skřítek lumpajz by měl letos vyjít článek v kolejním časopise, jako takové ohlédnutí za Vánocemi a kdo ví, třeba tato aktivita nadchne i další kouzelníky, kteří se příští rok postarají o zábavu čarodítkům či svým drahým polovičkám. Nebo se do toho možná nechají uvrtat celohradní soutěží. 

Na oko a na zub

Možná je tento bod překvapivý, ale ve společnosti je známo, že nejprve jíme očima. A když už se na Vánoce snažíme vše vyzdobit, aby to hezky vypadalo a svítilo, vonělo a ladilo, proč se nezaměřit i na další smysl - chuť. Takové vánoční cukroví nejprve dělá parádu na stole, tím spíš, pořídíme-li si nějaký pěkný talíř, tác, stojan. A pak potěší na duši i na jazyku. Mělo by se však mít na paměti, že nejlépe chutná před svátky, protože to je na mnoha místech konzumace zakázána, a tak když nabídneme domácí cukroví s předstihem, je vysoká pravděpodobnost, že bude všemi smysly oceněno a nebude jen celý večer zdobit konferenční stůl, protože všichni budou přecpaní. 

„Nepekaře“ lze před Vánoci potěšit ochutnávkovou krabičkou a předat sladké vánoční kouzlo dál. A má to hned dvě výhody, z nichž první je samozřejmě radost z obdarování druhého a druhou méně cukroví doma, které by se dalo během svátků konzumovat. 

Krabička na ochutnání domácího cukroví. A jak to tak občas bývá z pěti druhů je rázem dvojnásob. A pak není divu, že je člověk rád, že může část darovat. 

Mé srdce plesalo, když se u nás během svátků na talířku cukroví příliš dlouho neohřálo a hosté měli chuť ochutnat každý druh.  

Mimo vánoční cukroví se před vánočními svátky chystá určitě i velké množství likérů, z nichž jeden z nejčastějších, bez kterého si mnozí nedokáží tento čas ani představit, je vaječňák. A také domácí „jedlý“ výrobek, kterým je možné někoho obdarovat a opět něco, co může svým způsobem ozdobit stůl. S tímto nápojem se během prosince pojí zvyk ochutnávat likéry napříč domácnostmi a hodnotit, jak se komu povedl.
S „vaječným mokem“ se pojí jedna velká záhada. Před Vánoci zmizí nečekaně rychle, a tak přiděláme další várku, abychom následně o Vánocích byli obdarováni litry dalších vaječňáků od známých, přátel a do dveří lednice se pak už nevešlo cokoliv dalšího. 

Pokud se rozhodnete někdy někoho obdarovat a chtěli byste jim dopřát, pečlivě si to rozmyslete. Doporučuji nedávat litrovou lahev, ale nějakou malou, co kdyby se jich dotyčnému mělo sejít tolik, kolik letos nám. 

Typicky vánoční jedlou dekorací je určitě také perníková chaloupka, která tedy bude asi chutnat lépe první dny, než v lednu. A tak pokud není její konzumace doma zakázaná a má sloužit pro radost z tvorby, výsledku a následně také ke snězení, pak není o čem. Tyto chaloupky velmi obdivuji, ale jelikož se stále se zdobícím sáčkem nekamarádím a vlastně a mnohdy ani s vykrajováním těsta, do pokusu jsem se ani pro účely zkoušky nepouštěla. (Pro zachování zbytku příčetnosti a psychického zdraví.)

Jistě je velká spousta dalších dobrot, které by se nabízí k přípravě, aby dělaly parádu. Od obložených talířů, jednohubek a chlebíčků, po pečení a přípravu hlavních pokrmů. Což je něco, s čím si musíme dát práci, ale ocení to narozdíl od výzdoby všichni. Na tu si ne každý potrpí. Mám pocit, že jsem ne jednou slyšela, že jídlo je bránou do duše. A jestli to přísloví bylo jinak, teď nehraje roli, protože věřím, že něco na zub potěší většinu. 

Silvestrovské „jednohuby“ podle receptu slečny Faye a zelného salátu ze semináře kolegyně Lucie sklidily velký úspěch. A opět se mi potvrdilo, že se praktické úkoly na Hogwarts velmi hodí. Získala jsem skvělé tipy, které jsem okamžitě zařadila do kuchařky s recepty. 

Závěr 

Ať už doma září světýlka v jednom okně, všude kam se podíváme, nebo v žádném. Ať se to doma zelená větvemi jehličí ve váze, adventním svícnu, nebo jediné co se zelená je pokojová květina na poličce, která to s námi ještě nevzdala. Ať už bytem prostupuje vůně  právě upečeného cukroví, nebo trouba zeje prázdnotou. Jestli se doma tyčí velký živý stromeček, drobný „uměláč“ u televizního stolku, nebo to jediné co směřuje do výšky a dalo by se ozdobit, je hora oblečení v prádelním koši. Ať to doma vypadá před blížícími se svátky jakkoliv, je důležité si uvědomit, že záleží jen a pouze na tom, abychom byli spokojeni, užívali si příjemně strávené chvíle s těmi, které máme rádi a chceme s nimi v tento magický čas být. 

Je jen na nás, jakým způsobem prosinec strávíme. To hlavní a nejpodstatnější je, že bychom se měli cítit dobře a radovat se z maličkostí. Pokud jsou světýlka to, co zpříjemní zimní čas, pověsme si je. Je-li to příležitostný svařák u vánočního filmu a s tím pojící se odpočinek, dopřejme si to a dejme nohy nahoru. Jestliže nám každý den zpříjemní adventní kalendář, pořiďme si jej nehledě na věk. Ať už nám v tento, občas vypjatý, čas dělá radost cokoliv, měli bychom se tím řídit a nehledět na to, co se  běžně ve společnosti očekává. Nikdo by nám neměl říkat, jak to má doma vypadat, co bychom měli jíst, jak trávit čas. 

Takže ať jsou odteď a napořád naše Vánoce přesně podle našich představ. S nebo bez dekorací, cukroví či tradic. Stále však protkané magií, nezapomenutelných okamžiků, ať to znamená cokoliv, pro každého z nás něco jiného. Například pro mě jsou to okamžiky, kdy jsem s těmi, kteří pro mě znamenají nejvíc a děláme si ty dny vzájemně o něco kouzelnější. 

Můj malý velký důvod, proč někdy jdu až za hranice chápání.

Za to kouzlo okamžiků to však stojí. 

Poděkování 

Chtěla bych moc poděkovat za možnost skládat u tebe KOZU. Jsem vděčná, že když jsem za tebou přišla za minutu dvanáct, nezabouchla jsi mi dveře před nosem a ještě vymyslela téma s přihlédnutím k aktuálnímu dění a mým možnostem. Díky zkoušce jsem mohla z tvorby těžit a využila to k tomu, abych vytvořila seminář a začala sepisovat článek do Corvina. Mé poděkování směřuji i k těm, kteří mě během doby plnění zkoušky ponoukali k tomu, abych začala a chlácholili mě, že to zvládnu. S jistotou mohu říct, že to byl v závěru velký hnací motor se na psaní nevybodnout a nějak to dát. Teď už to „jen okecat“.  A pak bude další „titulové zvíře“ za mnou. A mě k tomu napadá jediné. Bude za dalších pár školních let nějaké další do sbírky?