Využití memes při výuce a studiu

KOZA – Krajně ohavné zkoušky akademické

Předmět: Pedagogika

Školní rok: zima 2025

Autor vypracování: Felicitas Frobisherová, Mrzimor

VYUŽITÍ MEMES PŘI VÝUCE A STUDIU

I. ÚVOD

Svou esej k písemné části zkoušky KOZA jsem se rozhodla rozdělit do dvou hlavních částí. V té první se budu věnovat teoretickému pojednání o memes a jejich využití při výuce a studiu, tedy tomu, co vlastně memes jsou a jak mohou být prospěšné jak při vlastní výuce, tak při studiu.

V té druhé, praktické, bych chtěla předvést několik konkrétních ukázek využití memes při výuce a studiu, tedy mým cílem uvést konkrétní memes a rozebrat jejich význam pro výuku (nebo i studium). Drobné praktické ukázky memes se však objevují i v teoretické části, neboť jsem se rozhodla přímo demonstrovat využití memes při výuce a studiu.

II. TEORETICKÁ ČÁST

1. Definice memes a jejich význam v současné kultuře.

Memes jsou kulturní fenomén, který se šíří prostřednictvím internetu, a to zejména prostřednictvím sociálních sítí. Může mít různou formu, jednoduchý obrázek s textem, video, nebo i animace. Pro účely této práce jsem se rozhodla zjednodušit memes na obrázky s textem. Pokud tedy nadále budu zmiňovat memes, bude se jednat o obrázek s textem, jaké jsou například k vidění ve Žlutém Trimelovi v sekci Trimemes.

Co se týče vlastního pojmu mem (nebo meme, potažmo memes v množném čísle), tak to vymyslel britský zoolog, biolog a etolog Richard Dawkins a poprvé ho použil už v roce 1976 ve své knize Sobecký gen. Richard Dawkins mem definuje jako behaviorální ekvivalent genu a jeho cílem bylo zamyšlení nad tím, jak lze Darwinovy principy rozšířit i mimo oblast genů. Studiem memů a jejich šířením se dokonce zabývá samostatný vědní obor, memetika, která se přenosem informací v kultuře.

Co to vlastně znamená, behaviorální ekvivalent genu?

Je to koncept, který se snaží vysvětlit, že určité způsoby chování se mohou v populaci šířit a udržovat podobně, jako vlastnosti dané geneticky. Jedná se například o takzvané sociální učení, kdy se jedinci učí nápodobou a příkladem, nejsou to tedy vlastnosti dané geneticky, ale vlastnosti naučené.

V současné kultuře, která je spíše digitální než jakákoliv jiná, a jakkoliv je založena na komunikaci, ta se pak odehrává právě v digitální sféře, jsou pak memes prostředkem k vyjádření svých názorů, myšlenek a pocitů, a to pomocí vtipu a ironie. Sdílení memes pak posiluje sociální vazby uživatelů a mezi lidmi, kteří mají podobný smysl pro humor nebo zájmy, vzbuzuje pocit sounáležitosti. Zároveň mohou memes sloužit jako nástroj pro komentování společenských, politických a kulturních událostí, či pro jejich kritiku nebo satiru.

Memes samozřejmě slouží jako prostředek pro vyjádření své kreativity a jako podpora inovace, což je funkce, která má své velké opodstatnění i ve výuce.

2. Memes a vzdělávání

Jak je vidět z předchozí části, memes a vzdělávání, tedy výuka a studium k sobě mají už z podstaty věci velmi blízko. V našem případě se ovšem nejedná o behaviorální ekvivalenty genů, ale spíše o nástroje, pomocí kterých lze výuku obohatit. V této části se tedy nejprve budu zabývat tím, jak memes mohou obohatit výuku, následně pak tím, jak se memes mohou stát pomůckami při studiu.

2.1. Memes a výuka

Všichni víme, že prostá frontální výuka, tedy jednostranný výklad vyučujícího směrem ke studentům, je v dnešní době již překonaný způsob výuky a všichni, kteří něco vyučují (tedy jak profesoři ve škole, tak například přednášející na různých odborných seminářích a jiných vzdělávacích akcích), se výuku snaží co nejvíce obohatit, zejména prostřednictvím zapojení samotných studentů (či posluchačů). K obohacení výuky existují různé způsoby, jedná se o použití interaktivních metod jako jsou například různé projekty, diskuse, debaty, simulace, dále využití technologií (v našem případě samozřejmě postačí prosté mávnutí hůlkou) a v neposlední řadě máme kreativní metody. Zmíněné způsoby se pochopitelně všelijak prolínají, neboť například jedná-li se o tvorbu projektu, je to jak interakce studentů mezi sebou, tak je využita jejich kreativita.

A právě k takovému obohacení výuky mohou posloužit memes.

Může se jednat například o představení tématu hodiny. Profesor tedy vejde do třídy, a po pozdravu nepronese suché „dnes budeme probírat způsoby výuky“ ale doplní toto prohlášení vtipným obrázkem, čímž si získá pozornost studentů snadněji a troufám si říci, že i trvaleji, než pokud by klepal ukazovátkem do katedry.

Vidíme tedy, že memes mohou sloužit jako motivace studentů, jako nástroj, který v nich probudí zájem o danou problematiku, vzbudí jejich pozornost. Jejich využití však není omezeno pouze na začátek hodiny nebo výkladu, využita mohou být i nadále, zejména jako pomůcky pro zapamatování důležitých dat nebo událostí, k čemuž uvedu konkrétní příklady v praktické části.

Využití memes ve výuce však může mít i svá úskalí. Já osobně jsem přesvědčena, že memes jako výuková pomůcka jsou použitelná především pro starší a pokročilé studenty (nechceme přeci děsit jedenáctileté děti ironickými obrázky). Zároveň by ten, kdo memes při výuce jako pomůcky využívá, měl znát své publikum a být si jist (když už ne na 100 %, tak alespoň téměř jist), že chápe ironii a nadsázku, neboť to je stěžejní pro pochopení memes.

Memes by rovněž neměla být urážlivá nebo jinak choulostivá (pokud své publikum neznáme opravdu dobře a nevíme, že si to můžeme dovolit).

Vlastní výklad (tedy předávání informací vyučujícím) však nemusí být jediným využitím memes při výuce. Memes mohou být využita pro vypracování různých projektů, domácích prací podobných úkolů, například pokud mají studenti kreativně zpracovat nějaké téma.

2.2. Memes a studium

Jak mohou studenti využívat memes k efektivnějšímu učení? Memes mohou být využita pro snadnější zapamatování učiva, kdy pomocí vizualizace nějakého problému, jeho určité bagatelizace a zesměšnění, mohou studenti docílit zapamatování a snadnějšího vybavení v případě pozdější potřeby – viz níže příklad Radbruchovy formule ztvárněné jako meme (jedná se o pojem z právní filosofie, který mi v době mudlovských studií činil velké problémy a jehož vysvětlení rozhodně nemá být předmětem této práce).

Memes mohou také sloužit jako vyjádření základní myšlenky nějakého pojmu či problému a tím opět přispět ke snadnějšímu zapamatování a osvojení si dané probírané látky.

Závěrem této části bych ráda zmínila, že vytváření memes na danou problematiku může být podobně prospěšné jako vytváření tzv. taháků. V situaci, kdy jsou studenti „nuceni“ danou problematiku zredukovat na základní, nejdůležitější, myšlenku, protože na meme se prostě víc, než základní myšlenka nevejde, může tato redukce přispět k rychlejšímu pochopení dané problematiky.

III. PRAKTICKÁ ČÁST

Jako praktickou ukázku konkrétního využití memes při výuce jsem se rozhodla využít téma z oboru mudlovského dějepisu (kterému jsem se částečně věnovala i v rámci své práce ke zkoušce OVCE), a to konkrétně tématu období Druhé světové války (z pohledu mudlovských dějin). V rámci potřeby pochopení vytvořených memes v praktické části své práce krátce (velmi, velmi stručně a velice zjednodušeně) nastíním vlastní problematiku druhé světové války (především jejího začátku a toho, co mu předcházelo), kterou budu následně demonstrovat vytvořenými memes.

Druhá světová válka v mudlovských dějinách

K Druhé světové válce za začalo schylovat prakticky bezprostředně po konci té první. Prvotní příčiny můžeme hledat v tom, jak bylo Německo zdecimováno upořádáním Evropy po První světové válce (1914 – 1918) (demilitarizace, válečné reparace, obecné vyloučení ze společenství zemí). Poté, co bylo Německo na začátku třicátých let 20. století velmi fatálně postiženo světovou hospodářskou krizí, začala se jeho společnost radikalizovat a s nástupem Adolfa Hitlera k moci (1933) se k moci v Německu dostal i nacistický režim. Obavy to budilo zejména v sousedních zemích, jako bylo Rakousko a Československo, jelikož Hitler se netajil tím, že prostor těchto států považuje za německý. Ostatní země Evropy (především Velká Británie a Francie) pak vedly politiku ústupků, neboť toužili zachovat mír v Evropě za každou cenu.

Obavy se postupně ukázaly jako oprávněné – v březnu 1938 došlo k takzvanému Anšlusu Rakouska (připojení Rakouska k Německu) a v září 1938 si Adolf Hitler na evropských mocnostech (Francie, Velká Británie a Itálie) vynutil podpis Mnichovské dohody, kterou bylo Československo (v zájmu zachování míru) donuceno odstoupit Německu pohraničí (oblasti, kde bylo převážně obyvatelstvo německé národnosti). V březnu 1939 pak Německo obsadilo zbytek Československa, kde zřídilo Protektorát Čechy a Morava, zatímco Slovensko se odtrhlo a vznikl samostatný Slovenský štát, plně podporující Německo.

Vlastní Druhá světová válka pak vypukla 1. záři 1939, kdy nacisté napadli Polsko. Záminkou pro to bylo přepadení německé vysílačky v Gliwicích, které však provedli sami Němci, ovšem v polských uniformách.

Záhy tak stál proti sobě celý svět. Na jedné straně Německo, Itálie a Japonsko (Osa) a na straně druhé Velká Británie, Francie a od roku 1941 USA a SSSR (Spojenci). Je samozřejmě nutné říci, že toto není vyčerpávající výčet, ale jedná se o uvedení hlavních států. Dále považuji za důležité uvést, že složení jednotlivých stran bylo poněkud proměnlivé. Například SSSR původně tiše podporoval Německo (prostřednictvím paktu o neútočení, takzvaného paktu Molotov – Ribbentrop), ale po vlastním napadení ze strany Německa se otevřeně přidal na stranu Spojenců. USA naproti tomu Spojence, především Velkou Británii, podporovaly materiálně, ale do války se otevřeně zapojili až po útoku Japonska na Pearl Harbor. Na straně Spojenců rovněž byly exilové vlády okupovaných zemí, což je například případ Československa.

Druhá světová válka skončila v květnu 1945 (v Evropě) a definitivně 2. září 1945, kdy Japonsko po útocích USA atomovými bombami na Hirošimu a Nagasaki podepsalo kapitulaci.

A nyní již k praktickým ukázkám:

1. Velká Británie a Francie se chtěly vyhnout válce tím, že budou Adolfu Hitlerovi ustupovat v jeho požadavcích. Výsledkem této politiky bylo i podepsání Mnichovské dohody v září 1938.

2. Premiér Velké Británie, Neville Chamberlain, se po podpisu Mnichovské dohody vrátil do Londýna jako hrdina, který zajistil mír. Dokonce byl pozván, aby se s královskou rodinou objevil na balkóně Buckinghamského paláce, což je pro politika velká a málo vídaná pocta.

3. O necelý rok později došlo k fingovanému přepadení vysílačky v Gliwicích a následnému vpádu Německa do Polska.

4. Jako důkaz pro to, že dohody a pakty byly pro Adolfa Hitlera pouhými cáry papíru slouží i fakt, že přes to, že Německo mělo se Sovětským svazem dohodu o neútočení, byl SSSR Německem napadnut.

5. Druhá světová válka byla zničujícím konfliktem pro celý svět.

IV. ZÁVĚR

Ve své práci jsem se pokusila dokázat, že i takový fenomén moderní doby, jako jsou memes (ačkoliv jsem se v rámci práci na eseji dozvěděla, že memetika je zkoumána již bezmála 50 let), má své opodstatnění i tak tradičním oboru lidské činnosti, jako je vzdělávání, výuka a studium. Myslím, že se mi na praktických ukázkách povedlo demonstrovat, že vhodně zvolená memes mohou být pro výuku a studium přínosem. Vždyť už sám velký guru pedagogiky, Jan Amos Komenský, Učitel národů, považoval zásadu názornosti za zlaté pravidlo vyučování. A právě o názornost při využití memes ve výuce potažmo studiu, jde.