Problematika výslovnosti v předmětu Kouzelné formule
Dobrý den všem,
ráda bych přiblížila problematiku výslovnosti kouzelných formulí, se kterou se učitelé a žáci mohou při cestě za kouzelníkem setkat. Jako by nestačilo, že studenti zlobí, chodí pozdě, opisují, neučí se (jednoduše prostě vůbec existují), ještě mohou mít vadu, která nejde úplně ruku v ruce s kouzelnickou hůlkou. Netrápí to samozřejmě jen učitelé, kteří věnují svou trpělivost, nervy, mládí, čas (být kantorem je určitě výborné), ale i žáky, kteří se s tím potýkají (hlavně s těmi kantory netrpělivými, nervními, starými).
Problematiku jsem rozdělila na tyto oddíly:
Výslovnostní vada
Souhlásky jsou hláskami složitými a je pro ně charakteristický šum, který vydáváme různým postavením a pohybem mluvidel. Na vyslovování může mít vliv spousta aspektů, těm daným vývojem jedince se věnuje jak mudlovské zdravotnictví, tak i naše lékouzelnictví. Toímse zabývat nebudeme.
Vada řeči může být způsobená:
Problematika učitele se žákem s výslovností vadou
„Mít takového žáka, to je učiněná radost. To na něj mluvíte stejně jako na svou velmi starou téměř neslyšící babičku – velmi zřetelně, nahlas, s neskutečnou artikulací a odezva nulová. Tváří se, že slyší, ale přitom má vypnuté naslouchátko“ Profesor Kryptologie
Pro učitele je tato situace velmi nesnadná a snaží se těmto žákům dávat speciální úkoly jako je:
ad 1) U předkusu můžeme často trpět plným břichem, protože za den sníme opravdu hodně písmenek. Pozor na trávení těžkých písmen jako je Ř, V, W (to obzvlášť, zasekává se ve střevech) a U (dokáže střeva ucpat).
ad 3) Artikulační gymnastika
cvik 1.: uděláme „blééé“, hluboce vyplazený jazyk
cvik 2.: uděláme „blůůů“, tvar jazyka kolébky
cvik 3.: uděláme „blóóó“, tvar jazyka roličky
cvik 4.: uděláme „blááá“, velmi otevřená ústa
cvik 5.: uděláme „blííí“, zatváříme se velmi kysele
cvik 6.: udeláme „blýýý“, zatváříme se tvrďácky
„Dříve se na tyto vady více dbalo, žák se zavřel do sklepení, kde neměl na výběr a musel pilovat vyslovování, dokud nebylo zlepšení. Dnes je tato osvědčená, rychlá metoda již zakázaná, žáci se spíše chválí za každé dobře vyslovené slovo a ve výuce je k nim přihlíženo jako k těm dystudentům, kteří za to nemohou, a musíme je hodnotit mírněji.“ Zmijozelský profesor
Problematika žáka s výslovnostní vadou s učením
„Fíte, já fůbec nefím, proč dostáfám speciální úkoly. Profte mám flastní spůsob fyslofofání. Moje máma fíká, še jsem speciální a ostatní ke mně musí být mírní. A taky nefím, proš se na mě fšichni slobí, kdyš si cucám palec. A mytí uší je krafina. To se nemusí. Aspoň neslyším, kdyš mám uklíset.“ Divný student
Žák se nesetkává často s pochopením ze strany učitele a je častován ne příliš vlídnými pohledy. Rodiče jen můžou doufat, že student bude mít předpoklady například pro lektvary, knihomolství, studium mudlů a podobné předměty, u kterých se neříkají tak často (ideálně nikdy) kouzelné formule.
Pokud by si někdo myslel, že je student pod palbou posměšků od spolužáku, tak není. On je např. kouzelník s předkusem učiněná pohroma, zvlášť při nacvičování kouzel na sobě navzájem. Nikdy nevíte, co z vás bude. Je to učiněná atomovka.
Přízvuk
V dnešní době je normální, že lidé znají více jazyků, a proto jim není promíjené, když se něco nesprávně naučí vyslovovat. Kouzelnická slova mají kořeny v latině, ale s vývojem kouzelnictví ve světě, potkáváme i slova, která zde třeba neznáme, či jsou vyslovována jinak, nebo jsme se je naučili špatně, aniž bychom to věděli.
Francouzská kouzelnická slova se k nám dostávala často prostřednictvím německého jazyka, který pro nás také není úplně domácí a vzniklo tedy dvojité zkomolení. Dnes jsou slova přejímána přímo z knih, novin, brožur a encyklopedií, necháváme jim francouzský pravopis a je napodobena jejich původní výslovnost. Nejčastěji se tyto slova naučíme odposlechem z rádií, kde si hlasatelé dávají za důraz správné vyslovování. Dnešní novodobá péče o kulturu jazyka je v rukou puristů, kteří aktivně se snaží docílit odstranění z jazyků vše, co se pokládá za nesprávné. Proto dnes i nedokonale vyslovovaným cizím slovům se dává co nejbližší podoba původnímu znění.
Problematika učitele se žákem, který má přízvuk
„Žáci z jiných zemí jsou příjemným zpestřením výuky. Mohou doplnit výuku zkušenostmi ze své vlasti, jsou v neznámém prostředí a snaží se často zapůsobit. Akorát si někdy při jejich povýšeném tónu musím opakovat, že jen špatně vyslovují a ne, že to myslí intonačně uštěpačně. To samé si doufám říkají i oni, když mi lezou na nervy a je to na mě znát.“ Profesor studie mudlů
Učitel, který takového žáka má, musí být trpělivý, protože žák vyrostl v něčem, co nyní se mu úplně nehodí. Pro učitele je nejhorší to, že si někdy nemusí ani se žákem rozumět, co kdo z nich myslí. Může pak dojít k různému faux pas, protože přeci jen některá naše slova jinde jsou urážlivá a opačně. Kantor by se neměl snažit studenta naprosto změnit, protože i v jeho zemi kouzelníci kouzlí a vše funguje, jak má. Proto by bylo vhodné, aby fungovala mezikouzelnická spolupráce ve školách a mohli si vyměnit zkušenosti v učení kouzelných formulí (a nejen jich).
K problematice se váže kniha „Jak se domluvit jinde a nikoho omylem nepřeměnit“ od Repelentuse Megeka. Vysvětluje, proč je důležité akceptovat výslovnostní kulturu každého z nás a poukazuje na kouzla, která mohou dělat neplechu, ty nazývá „nezbednými kouzly“.
„Studenti z jiných zemí se často tváří, že jsou tu na dovolené a je jim mnoho dovoleno. Není, v opici je proměním, ať vědí, jak to tu funguje!“ Profesorka přeměňování
„Vůbec nemám rád, když musím učit studenta z jiné země .Tváří se, že vůbec nemá ponětí, co od něj očekávám. Má tendenci hrdě vyslovovat podle sebe s akcentem a nehodlá se ho vzdát. Za to bych měl dostávat prémie!“ Mongolský profesor
Problematika žáka s přízvukem s učením (a učitelem)
„Musím chříct, že být tady je pro mě félká čest. Jen kdyby ti učitelé tak neprůdili, furt mě ve fšem opravují, je to tak neomáléné!“ Student na výměnném pobytě
Pro žáka je vše nové a musí se vyrovnat s tím, jak lidé kolem něj jinak mluví a očekává se, že se naprosto přizpůsobí (ale na druhé pohlaví to na druhou stranu působí velmi exoticky). Nejvíc se potýká s učiteli, kteří jsou zaujatí tím, jak mluví a neustále po něm chtějí něco jiného. Je to otravné, co slovo, to oprava! Pak tu jsou ti druzí, co se ho vyptávají na jeho vlast, jako by to byl cirkus, do kterého dostal on lístek a oni ne. Vždyť to je všude skoro stejné přece!
Výhodou kouzelnických slov však je, že jsou kromě pár poměrně univerzální a záleží především na pohybu hůlky, která vašemu jazyku naprosto rozumí, pokud je to ta, která k vám skutečně patří.
Nedbalé vyslovování
Zvuková stránka řeči je tou nejdůležitější složkou pro porozumění poslouchajícího. Pokud má poslouchající dobrý sluch, není žádná překážka mezi vámi a posluchačem, která by bránila v dokonalém přenosu zvuku. Pokud je, bude chyba pravděpodobně ve vás. A to nikdo rád slyší.
Nedbalost je naše lenost a není pro ní omluva. Ale to neznamená, že když není omluva, tak není výmluva:).
Problematika učitele se žákem, který nedbale vyslovuje
„Lajdáci, jsou to všechno lajdáci! Tělesný tresty na ně, jinak se to nenaučí!“ Rozohněný profesor
Toto je nejvíc diskutované téma a zde vzniká také hodně nechtěně seslaných kouzel či nedorozumění.
Pro žáky nedbale vyslovující máme několik artikulačních cvičení, u kterých si procvičí svá mluvidla.
Uvedu pár příkladů:
„Lajdáci to dělají naschvál. Nebaví je studium a já bych je tu nedržel. Nejhorší jsou ti, co u toho něco žvýkají a přitom vyslovují kouzla. Taková neomalenost! Já také u toho nejím a nedrobím jim na hlavy. I když…nebránil bych se tomu.“ Zkušený profesor
Problematika žáka, který nedbale vyslovuje s učením a především s učitelem
„Prostě mě to nebaví!“ Student, který nedbale odpovídá na vše, na co se ho studijně zeptáte
U žáka je důležitá nadšenost pro věc, motivace a dostatečné ohodnocení či docenění. Důležitý je kolektiv a také přirozená inteligence.
„Nešlo mi to na poprvé, ani na podruhé, na potřetí se už snažit nechci.“ Hodně nešikovný student
Na všech školách se můžeme setkat se studenty, kteří mají vše vydřené, ale ne všichni jsou dříči. Když nevidí efekt hned, zhodnotí, že to nemá cenu. Právě u takového studenta je důležitá motivace.
„Vím, že to umím a nemusím to věčně všem ukazovat, jak jsem nejlepší.“ Sebevědomí student
A někdy potkáme studenta, který je napřed oproti ostatním a nudí se. Takovým studentům můžete dát práci navíc. Třeba v hodině mohou vytírat podlahy, mýt okna – dle potřeby. Jen ať makají.
Další příklady, kdy dochází k problematice výslovnosti kouzelných formulí
Zubní protéza
„Víte, já často zapomínám na to, že jsem si vyndal zuby. A u kouzelníka platí hned několikrát, že zuby, to je pohroma huby. Ale přidal bych k tomu, že pohroma nejen huby. Třeba před měsícem jsem vstal. Byl jsem nadšený, měl jsem hezký sen a chuť na vajíčka. Tak jdu, vezmu hůlku a místo „hoř“, jsem řekl „shoř“. Prostě ty zuby tam v té puse chyběly. Teď už bydlím v domově pro senilkouzelníky. Tady je to normální.“ Kouzelník s protézou
Správná zubní protéza je základ všeho. Samozřejmě nic se nevyrovná vlastním zubům, ale ani kouzelníci ještě nepřišli na kouzlo, které nám ty zuby nechá na věky věků. Kor když si vezmeme počet kouzelníků, kteří jsou závislí na čokoládových žabkách a máslovém ležáku. Ti o ty zuby přijdou mezi prvními!
Onemocnění hlasivek
Hlasivka je zúžená oblast hrtanu, která nám umožňuje vznik hlasu. Při výdechu prochází vzduch hlasivkovou štěrbinou, který může rozechvět hlasivkové řasy a vytvořit náš hlas. Když je tato oblast postižená, změní se nám hlas, špatně se nám mluví či nemluvíme vůbec. Kouzelníci závislý na své hůlce, kdy si bez ní neudělají ani čaj, jsou při tomto onemocnění naprosto bezradní. Zkušení kouzelníci ne vždy kouzla vyslovují a vystačí si pohybem hůlky, ale většina nás, studentů, toto ještě neovládá. A právě my můžeme opět způsobit mnoho škody.
„To jsem takhle byl nastydlej a chtěl si udělat čaj. No a ty bláho…já zapomněl, že nemůžu mluvit, krk jak v plamenu! A jak jsem máchl tou hůlkou a nic se nestalo, máchl jsem ještě jednou a rozbil jsem si hrneček. Můj oblíbený, chápete??!“ Již uzdravený kouzelník
Závěrem
Problematika vyslovování je na škole běžná věc a myslím si, že potká každého z nás, i když jen třeba na krátkou dobu.
Problém však není jen na straně, která špatně vyslovuje, ale i na té druhé, která to má poslouchat. A přiznejme si, že profesoři často nemají na výběr a poslouchat to musí (nebo se aspoň tak tváří). Je důležité, aby student, který tuto vadu má, ji již po dostudování neměl, jinak to může nadělat neplechu. Ale na stranu druhou… nemusíme být všichni stejní. Někdo tu neplechu dělat musí.
Mějte hezké dny, s pozdravem
Marguerita Laux
Galerie u vypracování
zima 2025
léto 2023
Amanda WrightTadäus Trottertickler
zima 2023
Anseiola Jasmis RawenclavChristina Elizabeth StarkHekatea Centaurix
léto 2022
Aya WatanabeOliver McCollinTheresa Veilin Brendi
zima 2021
Helenia KukkováPhillipa O ConnelRebecca Shadowfang
léto 2020
Keša z BorovéLucy de LioncourtMintaka OrionisPatricia Baloure
zima 2020
Aki san MarinoKim Sarah Reevesová
zima 2019
Cerridwen Lowra Antares
léto 2018
Barbara Arianne LecterDavid LopezNaSaŠí Jackson
zima 2018
Marguerita LauxNerys Heliabel Ghostfieldová
léto 2017
James WatfarLilien Emity Watfar
zima 2017
Vendesousa Asio Otusová
léto 2016
Any DawsonElanis Aelana Roselfová
zima 2016
Nebelbrach Mechacha
léto 2015
Bilkis BlightEsperanza Milagrosa
zima 2015
Filius OrionisGita HrdličkováOresta McCollin Vianueva
léto 2014
Arien Rellyová
zima 2014
Kate Resea
zima 2013
Queti Sylie