Vlastní tarotová sada – Velká arkána

Obsah:

1. Úvod

2. Velká arkána

3. Moje vlastní sada

4. Závěr

5. Použitá literatura a zdroje

1. Úvod

„Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst.“ (Carlo Goldoni)

Svoji práci si dovolím začít citátem, a sice citátem, který si s tarotovými kartami spojuji. Tarot vypráví příběh lidstva, jenž může být vyprávěn a prožit jen tehdy, pokud ho umíme číst. Studium tarotu vidím jako jednu z možností, které otevírají cestu k sobě samotnému, do vlastního já. Je o sebepoznání.  Dále se prostřednictvím tarotu otevírá možnost seznámit se s archetypy, tedy s jakýmisi pravzory reality, které si v sobě neseme.  Taroty tak představují pojítko mezi naší vědomou a nevědomou stránkou, odráží náš vnitřní svět ale také vnější zkušenost.  V poslední řadě mohou sloužit jako prostředek nápovědy, vodítko. Ukazují směr, je však pouze na mně, zda se tím směrem vydám. Tuto možnost záměrně uvádím jako poslední, neboť má pro mě samotnou nejmenší váhu. Tarotové karty mám, znám jejich význam, ale nikdy si je nevykládám. Pozoruji je, přemýšlím nad nimi, nechávám je na sebe promlouvat a působit, ale nikdy se jich neptám na radu. Důvod je prostý, prostě nechci, necítím se na to. Nemyslím si, že je to tak špatně.

2. Velká arkána

Tarotová sada je tvořena celkem 78 kartami, z nichž 22 zahrnuje Velkou arkánu a 56 patří do Malé arkány. Slovo arkána pochází z latinského arcanus, tedy skrytý, tajný, kouzelný. Můžeme tedy mluvit rovněž o Velkých a Malých tajemstvích. Karty Velké arkány mluví o naší cestě životem, o našem růstu a vývoji. Malá arkána doplňuje Velkou, poukazuje na věci, které mají přijít. V obou arkánách, které jsou provázané, tak vidím souvislost s jedním momentem v knize Společenstvo prstenu, evokují kouzelné vodní zrcadlo Galadriel, které „ukazuje totiž věci, které byly, a věci, které jsou, i věci, které teprve mohou být.“  

Velká arkána v sobě nese dvanáct znamení zvěrokruhu, pět planet sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran), Měsíc a Slunce. Blázen je v tomto ohledu kartou, která nemá vymezení, a Poslední soud potom figuruje jako zrcadlo. Jednotlivé karty Velké arkány jsou číslovány, přičemž první karta Blázena je označena hodnotou 0, konečná karta Svět pak číslovkou XXI.

Existuje celá řada sad tarotových sad. Zřejmě nejznámější, nejpoužívanější a nejuniverzálnější je sada tzv. RW tarotu, se kterou sama pracuji. Nemám ji však jako originální karty, ale v podobě vytištěných obrázků podlepených kartonem. Písmena RW jsou zkratkou pro Rider – Waite, přičemž Ride značí nakladatelství, které karty vydalo, a Waite je příjmení otce této tarotové sady. Arthur Edward Waite vyšel z motivů a symboliky starého Marseillského tarotu ze 17. století, symboliku však značně obohatil. Waitovy představy a koncepci výtvarně ztvárnila malířka Colman-Smith. Přijde mi, že tato sada má nejpropracovanější symboliku, která se nejlépe čte, i když po výtvarné stránce mi sada přijde příliš strohá. Lépe na mě působí sada Sharmann Caselli tarotu, kterou vnímám jako přívětivěji výtvarně pojatou, přičemž zpracování není na úkor symboliky. Z RW tarotu vychází i sada Arcus Arcanum tarot, u které mi však přijde, že se původní symbolika posunula trochu jiným směrem. Hned třeba u karty Blázna je místo bílého psa černá kočka. Z této sady bych vyzdvihla kartu Viselce, kde se visící muž konečně neusmívá a vůbec celá scéna působí nějak realističtěji. Dále mě zaujala i karta Smrt, která mi silně připomíná Smrtě ze Zeměplochy.

Tarotová sada Renaty Herber jsou jediné originální karty, které vlastním. Jedná se o karty české provenience, autorkou kreseb je Dagmar Lukůvková. Tuto sadu jsem dostala, kdybych si vybírala sama, sáhla bych po jiné. Nevyhovuje mi. Obrázky jsou sice líbivé, hezky se na ně dívá, působí tajemně, to vše ale na úkor symboliky. Nedokážu si představit, že by podle nich někdo vykládal. Například u karty Císařovny nevidím plodnost, kterou karta značí. Karta Milenci, která má být pozitivní kartou lásky a přátelství, ve mně vyvolává pocity jako nejistota, smutek, být na křižovatce. Jediné dvě karty, které mám ráda, je Hvězda, ve které opravdu vidím naději, a Svět, který zobrazuje kruh, jež všechno uzavírá. Karty využívám pro konfrontaci s obrázky RW tarotu. 

Za královnu tarotových sad, které jsem si kdy prohlídla, považuji Fenestra tarot. Kdybych si chtěla pořídit karty, sáhla bych po této sadě. Krásně se na ně dívá, prostě svým pojetím karty samy vybízejí k tomu, aby byly prohlíženy a vnímány. Myslím, že je zde i adekvátně zachovaná původní symbolika. Oceňuji hlavně kartu Milenců, kde konečně alespoň trochu vypadají, že jsou skutečně milenci, na kartě je alespoň náznak erotiky a důvěry, kterou u RW tatoru postrádám. Další karta, kterou chtěla vyzdvihnout je Velekněžka. V RW sadě připomíná spíše jeptišku, ale já si velekněžku spojuji s pohanstvím, které má rituály poněkud živější a méně upjaté, než křesťanství, a právě taková je Velekněžka Fenestra sady. A pokud je o Viselce, tak ten je, bohužel i tady přespříliš smířený, kvůli čemuž mě tato karta všeobecně rozčiluje.

Abych nezůstala jen u toho, co vnímám a působí na mě dobře, měla bych zmínit Alchemical Wedding tarot. Nazvala bych ho sadou podivnou, nechutnou, zvrácenou. První, co mě napadlo, když jsem sadu viděla, bylo „Co, prosím?!“ Nemyslím si, že bych byla přehnaně prudérní, ale je nutné zobrazovat karty takto vulgárně, industriálně a snad surrealisticky. Možná nerozumím umění, možná nerozumím kartám, ale kdyby mi někdo chtěl podle této sady vykládat, uteču s křikem.

Tarotových sad je k dostání nepřeberné množství. Kromě výše zmíněných existuje keltský tarot, křesťanský tarot, kočičí tarot, a dokonce i gothic tarot. Je tedy jen na nás, jakou sadu si vybereme.

3. Moje vlastní Velká arkána

Možná nejideálnějším řešením by bylo mít osobní tarotovou sadu, která by vycházela přímo z nás, z našich potřeb a z toho, jak na nás význam jednotlivých karet působí. To je také mým úkolem, zpracovat a navrhnout vlastní tarotovou sadu. Lituji toho, že nejsem vůbec dobrá malířka, a nejsem schopná to, co mám v hlavě převést na papír pomocí barev a papíru. Snad to bude zřejmé i z mého nedokonalého slovního popisu. Vždy jsem se zamyslela nad všeobecným významem a nejdůležitějšími symboly, které by na kartě neměly chybět.

Začnu od toho, jak bych si představovala rubovou stranu karet, protože myslím, že i ta je důležitá. Už zadní strana karty by měla na člověka působit, protože pokud jsou karty vykládány, je to právě ona, která je viděna jako první. Na rubu mých tarotů by byla vyvedena mandala, tuto mandalu bych si sama vybrala a vlastnoručně vybarvila myslíc přitom na Velkou arkánu jako celek. Pravděpodobně by se na ní tedy prolínaly všechny barvy. Uprostřed mandaly by byla vepsána α a Ω, nebo ∞. Rohy by patřily symbolice čtyř živlů, vody, ohně, země a vzduchu, takové té klasické symbolice vyjádřené pomocí převrácených a přeškrtnutých trojúhelníků. Základním podkladem pro rubovou stranu by byla struktura, která by působila jako starý pergamen.

A nyní již k jednotlivým kartám a jejich lícové straně.

Blázen
S touto kartou si spojuji významy jako radost, nezodpovědnost, rozruch a nebezpečí. Blázen stojí na začátku celé sady a nový začátek rovněž znamená. Je jako nezodpovědné dítě, které nevidí následky svého chování, jedná spontánně, bezhlavě a snad proto svobodně, nic neřeší, na nic nedbá, někdy překvapí svoji čistotou a naivitou. Nejdůležitějším symbolem karty je postava samotná postava Blázna oblečeného v pestrých nekonvenčních šatech s hlavou v oblacích, v ruce svírá lilii, symbol čistoty. Karta by měla vyjadřovat hravost, radost, volila bych proto veselé barvy, u nohou bych mu ponechala skotačit psíka. Zároveň by karta měla varovat před možným nebezpečím, Blázna bych vyobrazila, jak tančí na tenkém ledě.

I. Mág
Druhou kartou, která nese pořadové číslo I, je Mág. Mága pro mě znamená cílevědomost, samostatnost, sobectví, neústupného muže, tvůrčí myšlení a inteligenci. Mágovo planetou je Merkur, proto by na kartě měl být nad jeho hlavou symbol této planety. Mág stojí sebevědomě v bílo žlutém (zlatém)rouše a dívá se před, neboť zná tajemství a ovládá všechny čtyři živly, které se před ním prolínají ve velké kovové míse, na které je vyobrazen had zakousnutý do vlastního ocasu, znak alchymie, ale také nekonečna. Celé scéna vystupuje z bílo černého pozadí, které kartu rozděluje napříč, podobně jako jin a jang. Mág má jednu ruku zdviženou a druhou dole a tyto protiklady jakoby táhl k sobě a spojoval.

II. Velekněžka
Rovnováha, strážkyně, uzavřenost tyto tři slova si v první moment spojuji s Velekněžkou, která je první ochrannou kartou tarotu. Je to tajemná žena plná vnitřní moudrosti. Snaží se nám naslouchat, střeží naše tajemství, zároveň však působí rezervovaně a chladně. Představuji si ji jako takovou ledovou královnu, které teče z oka slza a má rozevláté vlasy, obojí značí to, že je přece stále ještě člověk. Polovinu tváře má zahalenou, znamenající tajemnost. Celá karta je laděna spíš do studených barev (modrá, bílá), kterou občas prostupuje žlutá, třeba v podobě srpku měsíce, spojovaného s ženským principem. Velekněžka střeží bránu, tedy tajemství. Nad hlavou Velekněžky je Měsíc v úplňku, neboť astrologicky je s ním spojována.

III. Císařovna
Tak jako je Velekněžka ženou spíše chladnou, je Císařovna ženou vroucnou. Tato karta nese plodnost, bohatství, značí matku, ale také ženu marnivou, která miluje přepych, zkrátka Císařovnu. Hlavními barvami karty je zelená, žlutá, červená, neboť tyto karty si spojuji s hojností a plodností, karta je lemována vinnými hrozny. Císařovna má bujné odhalené poprsí, chová v náručí miminko. Přes ramena má plášť, který je z obilí. Na hlavě má korunu, která má nad čelem vyvedený astrologický znak pro Venuši. Kolem krku má složitě tepaný zlatý šperk, protože je přeci jen žena marnivá.

IV. Císař
V Císaři vidím muže, který je odpovědným otcem, hlavou rodiny. Vzbuzuje autoritu, jaký má správný vládce vzbuzovat. Snaží se zachovávat neutralitu. Pokud je to třeba, razí heslo, že účel světí prostředky, snadno může sklouznout k despotismu. Podmračený vousatý císař sedí na trůně, jehož područky jsou vyřezávány do beraních hlav, neboť znamení Berana k této kartě patří. V ruce třímá meč jako znak svého postavení, mužského principu, meč, kterým se v případě nutnosti umí rozmáchnout, aby trestal. Na hlavě má samozřejmě korunu a přes ramena červený plášť. Pod pláštěm se rýsuje brnění, protože je připraven bránit svoji rodinu, svoji říši.

V. Velekněz

Velekněz je tajemný duchovní učitel, někdo, zkušený, kdo nás vede. Jedná se o další ochranná karta tarotu. Na kartě je vyrovnaný starší muž v říze, který připomíná křesťanského biskupa. V jedné ruce třímá zamčenou knihu a ve druhé ruce klíč, který otevírá tajemství. Stojí mezi dvěma sloupy antického chrámu.

VI. Milenci
Milenci tvoří pár, který do našeho života vnáší lásku, přitažlivost, důvěru, pouto, které ale nesvazuje a také mohou znamenat životní křižovatku. Přesně tohle by měla vyjadřovat i jejich karta. Vidím na ní mladý pár, který se miluje na lesním palouku pod velikým stromem. Na stromě zpívají ptáci a zpoza stromu vykukuje zvědavá srnka. Milence svými prstíky hřeje a laská jasné slunce.

VII. Vůz
Vůz nás veze k našemu cíli, ukazuje směr naší cesty, když ale zapřáhneme koně, kteří se k sobě nehodí, může nás táhnout dvěma směry. Pokud chcete do vozu nasednout, potřebujete odvahu, abyste v cíli mohli triumfovat. Na kartě bych chtěla mít starověký vozík tažený jedním bílým a jedním černým koněm. Jeden se dívá doprava a druhý doleva. Spřežení jede po kamenité cestě a vjíždí do ověnčené brány.

VIII. Síla
Hlavními významy karty Síla je energie, nabytí, překonání překážek a sebe sama. Na kartě stojí na zlatém pozadí veliký lev, který řve. S touto kartou se mi pojí heslo rodu Lannisterů ze ságy Hra o trůny „Slyšte mě řvát.“

IX. Poustevník
Poustevník je posmutnělá karta, která v sobě skrývá osamocení, obrácení se k sobě samému, moudrost věků a také to, že naděje umírá poslední. Tuto kartu si spojuji s Gandalfem, lampářem z Malého prince a také s výrokem Galadriel „Dávám ti světlo Ëarendila - naší nejmilovanější hvězdy. Kéž je ti světlem na temných místech, až zhasnou všechna ostatní světla.“ Mám ráda vyobrazení, které je v RW tarotu a myslím, že bych na něm nic neměnila. Na kartě je stařec v šedém, který se opírá o hůl a ve druhé lampu, kterou si svítí na cestu. Starý muž jde pustinou a nad hlavou má noční nebe, na kterém nejsou žádné hvězdy ani měsíc.

X. Kolo štěstí
Kolo štěstí je pro mě kartou, která znamená zvraty, pohyb, něco, co je předurčené a také ujištění o tom, že jednou můžeš být dole a jednou nahoře. Na pozadí modrého nebe s bílými oblaky je vyvedeno veliké loukoťové kolo, které roztáčí Hermes – posel bohů. Na každé loukoti jsou vyobrazeny situace ze života, které značí výhry a prohry, stabilitu a rozvrat. Kdo ví, na jaké kde se kolo zrovna zastaví? Z jednoho horního rohu se na kolo dívá slunce a z druhého měsíc.

XI. Spravedlnost

Již název karty mluví za vše, je to karta vyrovnanosti, ukáznění, pořádek a neutrality. Tato kata snad nemůže být zobrazena jinak než pomocí miskových vah, které v rukách drží žena se zavázanýma očima. Působí monumentálním dojmem, má na sobě bílé roucho a nad hlavou červený baldachýn.

XII. Viselec
Karta Viselce, jak bývá zobrazována, je pro mě kartou, která mě nejvíce rozčiluje. Důvodem je Viselcova pasivita, visí na stromě za nohu a usmívá se nad tím jako blbeček. Nejraději bych ho polila studenou vodou nebo mu dala políček, abych ho z té pasivity probrala. Pasivita je jen jeden význam, další je potom zoufalství a náš vlastní strach, který nás svírá, a závislost. I na mojí kartě by Viselec visel ze statného listnatého stromu hlavou dolů. Půlka jeho tváře by byla klidná, smířená, bez emocí. Ve druhé polovině obličeje by měl vepsané zoufalství. Jednu ruku by měl svázanou za zády, z druhé ruky by pouštěl nůž, kterým se mohl osvobodit, kdyby nebyl na své situaci závislý.

XIII. Smrt
Smrt znamená konec a každý konec značí začátek, i když to něco je neznámé a nepoznané. Chápu ji spíše jako proměnu, ale může značit i smrt. Spojuji si jí s postavou zeměplošského SMRTĚ. A právě jeho bych si přála mít ztvárněného na kartě, jak jede na svém bílém koni Truhlíkovi nebeském mostě a za zády má zapadající slunce. Má na sobě černou kápi, která se červeně podšitá a v jeho očních důlcích svítí dva modré plamínky. Dole pod mostem na zemi je starý suchý strom, kterému u kořenů raší nový výhonek.

XIV. Mírnost (Umění)

V některých sadách je tato karta nazývána rovněž Umění, ve většině se však o ní mluví jako o Mírnosti. Hlavním poselstvím karty je, aby vše bylo v harmonii, urovnané na svém místě a krásné. Kartu bych ladila do tónů fialové, protože právě tuto barvu si spojuji s uměním. Na kartě by byl vyobrazen muž, který sedí v pozici lotosového květu,  z jeho srdce se line hudba v podobě not. Pod sedícím mužem teče bystřina a z té pije bílý kůň.

XV. Ďábel

Pokušitel, vášeň, tělesno, dynamika tak chápu význam Ďábla, který našeptává. Ďábel na kartě by měl vzbuzovat strach, ale zároveň by měl vzbuzovat žádostivost. Představuji si ho spíš jako Satyra. Souloží se ženou, která je zakutá v okovech on konec okovů drží v ruce, je jeho otrok, chce být jeho otrok. Opodál klečí muž, který by se k dvojici chtěl přidat, ale zároveň má strach z toho, po čem touží. Někde nad ďáblem je ohnivé nebe, které plane nad spálenou zemí. Tato karta musí být velmi živočišná.

XVI. Věž

Věž chápu jako nejdestruktivnější kartu celého tarotu. Všechno se zhroutilo, sesypalo se jako domeček z karet. Co bude dál? Znamená katastrofu, trest, potíže. Na kartě musí být stará kamenná věž, která se odspoda postupně hroutí, z oken věže padají lidé a veškerý obsah věže do rozbouřeného moře, které je u paty věže. Kolem věže zuří na černém nebi strašlivá bouře, padají kroupy. Pyšná věž, která se vypínala k nebo, byla sražena na kolena.

XVII. Hvězda
Tuto kartu mám opravdu ráda. Chápu jí jako naději. Říká, neboj se, vedu tě, bdím nad tebou, ochraňuji tě. Většinu karty zaplňuje noční nebe plné hvězd, ale hvězda uprostřed je větší, naprosto jasná, svítí již z daleka. Právě to je naše šťastná hvězda. K této hvězdě vzhlíží žena, která má rozpřažené ruce a nahá vystupuje z vody. Ženu vidíme zezadu. Z nebe se sype hvězdný prach a ženu zahaluje. Cítím, že voda by na této kartě být měla, protože je to karta znamení Vodnáře. Navíc voda smývá špínu a prach, dává život. Kartu si spojuji se svým manželem.

XVIII. Měsíc
Měsíc, nebo také poetičtěji Luna mění svoji tvář podle toho, jak pluje na své cestě kolem Země. Dívá se na nás tu celý, tu jen srpek a umí i zmizet úplně. Měsíc si spojuji s nestálostí, nejistotou, zklamáním a tichem. Na kartě bych si přála mít vyobrazený bledý Měsíc v úplňku, který se odráží v tmavě modré vodní hladině, avšak odráží se pouze jako srpek. Ve vodě plavou dvě stříbrné ryby, neboť tato karta se astrologicky váže k tomuto znamení. Na břehu u vodní hladiny sedí vlk, který s chutí vyje na Měsíc. Vlka si spojuji s něčím, co není dobré, ale zároveň je to tajemné zvíře. Celá karta by měla působit tajemně a zastřeně.

XIX. Slunce
Kartu Slunce považuji za pozitivní kartu, která přináší nové ráno, pozitiva, rodinu a štěstí. Pozadí karty je blankytně modré, na tomto nebi se vznáší Slunce, které má podobu malého dítěte se zlatými paprsčitými vlásky, směje se dolů na zelenou louku, na které rostou slunečnice a pase se bílý kůň. Kousek zelené země na okraji karty je ale spálený, to je symbol toho, že i dobré Slunce může spálit, pokud je ho příliš a pokud se do něj příliš díváme.

XX. Soud
Karta Soud z mého pohledu znamená rozhřešení, zbavení se starých závazků, uzavření starých věcí, a poznání sebe sama. Představuji si ji jako nahého člověka, protože nahota značí čistotu, to že nemám co skrývat, který stojí před soudním tribunálem. Soudní tribunál tvoří nestranný soudce v podobě anděla, dalším soudcem je pak člověk sám a zbytek tribunálu tvoří blízcí nahého člověka. Tribunál zasedá na oblaku, člověk stojí dole na zemi a jeho pohled směřuje k velkému zrcadlu.

XXI. Svět
Svět je poslední kartou tarotu, je pro mě něčím, co všechno uzavírá, vše dovršuje. Došli jsme naplnění. Na kartě je mandala, která v sobě obsahuje dvanáct znamení zvěrokruhu a čtyři živly. Jsou na ní zastoupeny všechny barvy, kolem mandaly se vině zelený věnec, který značí vítězství, ale také manželství. Pod mandalou stojí nahá rodina a drží se za ruce. Na pozadí karty je bílý Pegas. Jeho hlava, ocas a křídla tak vlastně z mandaly vystupují. Nevím proč, ale cítím, že by tam měl být.

4. Závěr

Představila jsem vlastní tarotovou sadu viděnou mýma očima. Nejsem si ovšem jistá, že by se takováto sada mohla používat jako univerzální sada pro výklad, na to mi přijde velmi osobní, spojená s tím, jak karty vnímám já a jak na mě působí. Ale kdo ví, možná takové byly všechny sady, podle kterých se dnes tarot čte.

5. Použitá literatura a zdroje

Lionnetová, Annie: Tajemství tarotu, Praha: Svojtka & Co, 2002.

Herber, Renata: Poselství tarotu, Praha: Knižní klub, 2005.

http://spimajim.nazory.eu/ [cit 6. 12. 2016]