Student: Lilien Emity Meissed
Kolej:---
Školní rok: léto 2017
Typ zkoušky:KOZA

Šéfredaktorské minimumZadané téma: Milá kolegyně,

vítám Vás u zadání písemné části zkoušek KOZA z předmětu Šéfredaktorské minimum.
Vaše téma zní:

VÝVOJ HRADNÍ NOVINAŘINY

Nemám ani tak zájem o všeobecný vývoj, spíš by mě zajímalo, v čem vidíte posun k horšímu a v čem k lepšímu, ať už budete brát v potaz hledisko čtenáře, redaktorů, šéfredaktorů...
Pokud Vás téma zavede o kus jinam a bude to odůvodnitelné, nemám s tím problém.

Budu se těšit na vypracování!
Niane z Libelusie



Konzultant: Niane z Libelusie
Posudek: Milá kolegyně,

děkuji Vám za vypracování písemné části zkoušky KOZA z předmětu Šéfredaktorské minimum.

V zadání práce jsem Vám dala poměrně volné pole působnosti. Měla jsem pro to důvod - vývoj hradní novinařiny se dá nahlížet z mnoha různých úhlů a mě samotnou zajímalo, který směr přijde podstatný a nosný pro zpracování Vám.

Vývoj časopisu - jeho vzestupy a pády, ovlivňuje mnoho věcí - aktuální skladba čtenářské základny, příliv financí, tradice a základy, na nichž může časopis stavět, a mnoho dalšího. Co se však nejvýrazněji podílí na vývoji časopisu, je - přesně jak jste zmínila - osobnost šéfredaktora a složení redakce. Pod to se Vám ráda podepíši. Zde by se možná hodily konkrétní jmenovité příklady, vzhledem k tomu, že jste ale objevila téma nosnější na zpracování, můžeme se k tomuto vrátit třeba až u zkoušky ústní.

I když jste v úvodu své práce nastínila obecné zásadní momenty některých hradních časopisů, nakonec jste našla pohled na věc, který Vás zaujal - grafický vývoj časopisů.
Toto téma krásně zpracovala série článků v Corvinu Declaratio, které byly jistě skvělým podkladem a písemným zdrojem. Líbí se mi, že jste teoretický základ doplnila o vlastní komentář a hodnocení, ze kterého bylo patrné, co Vás nadchlo a co ne.
Grafická provedení všech hradních periodik si prošla úžasnými vývoji a osobně jsem velmi zvědavá na to, zda se ještě budou v tomto směru vyvíjet, protože aktuální vzhledy jsou už léta ustálené. Na tomto místě mi možná trochu chybělo Vaše shrnutí toho, zda považujete tyto vzhledy za hotové, nebo zda byste osobně uvítala změnu.

Za Vaši práci Vám uděluji známku D - Dobrou. Snížila jsem jeden stupeň za nesplněnou délku a - pro mě chybějící - závěr k vybranému tématu.
Co velmi oceňuji - skvěle vystavěnou práci, dokonale zvolené téma k průzkumu, přehledné zpracování, které pro nezasvěceného čtenáře bude velkým přínosem, a opravdu VELMI se mi líbila i pozitivní tečka na závěr! Máte velkou pravdu v tom, že někdy stačí jen jeden jediný šéfredaktor či redaktor a rázem je všechno jinak!

Děkuji Vám za dobrou práci, ráda Vás připouštím k ústní části zkoušky a těším se na Vás!
Niane z Libelusie
Hodnocení: Dobré
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající


Vypracování

Vývoj hradní novinařiny je závislý na dvou nejdůležitějších věcech, které se týkají hlavních osobností hradního novinářského života. Jde o talent a schopnosti šéfredaktorů a nejaktivnějších redaktorů, většinou pozdějších šéfredaktorů, v druhé řadě potom o čas, kterou jsou takoví lidé schopní hradu a tomu, co je jim na hradě nejmilejší – tedy novinařině, věnovat.
Proto je vývoj hradního tisku nestálý a nedá se úplně říct, že by se kouzelnické noviny jednoduše rok od roku nabíraly na kvalitě nebo že by naopak jeho úroveň klesala. Prakticky všechno, na co se dá na hradě psát a co jde redakčně upravit, mělo v hradních dějinách své světlé i temnější chvilky. Vývoj připomíná v mnoha ohledech houpačku, na které se jednotlivé redakce pohupují s tím, jak do nich přichází nová, čerstvá krev nebo jak vadne a znovu nabírá síly krev stará. A taky s možnostmi šéfredaktorů.
 
Začneme tím horším. V případě negativního vývoje, kdy úroveň časopisu klesá, je věc většinou jednoduchá. Vedení redakce nebo redaktoři, případně obojí najednou, se ocitne v nepříjemné mudlovské situaci. Kvůli větším starostem a většímu množství práce u mudlů časopis vadne tak, že redakce nestíhá vydání nebo články a situace může přerůst v zimní spánek na mnoho měsíců, někdy i let. Takový časopis pak skomírá, prakticky nevydává a někdy o něm třeba ani není rok vůbec slyšet. V koleji nebo na hradě (to v případě Denního věštce) zkrátka není nikdo, kdo by se redakci zvládl svědomitě věnovat. Dobré na celé věci je, že už to horší být nemůže. Každý takový skomírající hradní plátek tak dřív nebo později čeká probuzení.
 
Vývoj k lepšímu je už veselejší kapitola. Řekla bych, že jsme na hradě nejčastěji svědky drobnějších zlepšení, které se tu a tam v historii některého z plátků zjeví, než že by jeden časopis neustále rostl – ono už v některých případech kolikrát ani není kam.
Pěkně názorné jsou dějiny Denního věštce. Na jeho úrovni se vždy nejvíc odrážela osobnost šéfredaktora, v kolejních časopisech se přeci jen mohou držet kolejní tradice a jakéhosi ducha časopisu, Denní věštec je univerzálnější.
A tak jsme mohli být svědky celé řádky projektů a zavedených zvyklostí, které vždy změnily tvář těchto novin k lepšímu. Jsou mezi nimi například éra okolo roku 2010, kdy se šéfredaktorovi Denního věštce dařilo přinášet čtenářům jeden i víc článků denně, a to tak, že opravdu denně, neustále, celé měsíce v kuse. Mezi podobně vývojově vděčné myšlenky pak patří série „fiktivních“ postav, které již delší čas věštec provází. Tyto mohou do novin přispívat tak, jak by skutečný hradní redaktor z mnoha důvodů nemohl, a obohatí tak možnosti redakce i obsah časopisu. Zmínit samozřejmě musím i současnost, kdy je věštec domovem UNC, počinu, který má velký vliv na chod celé hradní novinařiny a netýká se jen věštcových stránek. Udílení novinářských cen, o které se zasloužila především Niane z Libelusie, tedy vy, drahá kolegyně. UNC dalo nový směr celému redaktorskému světu, dalo jim jeden prestižní večer, který zúročí jejich celoroční práci, večer, který patří především novinářským esům. UNC se poprvé konalo v roce 2014 a za tu dobu si získalo mnoho příznivců. Denní věštec má v součastné době i dobře fungující blokové zprávy, nezávisle na to, zda jsou k nepřehlednutí, důležité nebo zavání drbem.

Ale ani kolejní časopisy nezůstávají pozadu a podobným způsobem pozvedají hradní žurnalistiku tu na chvíli, tu zase projektem stálejším. Redakce mrzimorského kolejního časopisu si v této souvislosti mohla například připsat bod za televizní zpravodajství. Mně nejbližší Corvinus Declaratio se zase pyšní fenoménem Módní patroly, která je v povědomí čtenářů už od roku 2011.
Mezi tyto vývojové krůčky ovšem nemusíme počítat jen konkrétní počiny a projekty. Dá se za ně pokládat každá stálejší změna, například rozhodnutí vydávat s nějakou pravidelností, zavedení rubriky, uvedení komiksů – jak v minulosti dělal Corvinus a v současnosti Denní věštec nebo svým žabím způsobem Hadí král.
 
Jinou kapitolou je vývoj novin a časopisů z hlediska vzhledu. V tomto případě je řeč spíše o redakcích kolejních. Denní věštec v tomto ohledu vývojem neprochází a řada čtenářů je mu za to vděčná, jeho vzhled má své kouzlo. V plátcích kolejních bychom se ovšem změn nedopočítali.
Na začátek musím zmínit jednu změnu k horšímu. Jednu z nejkouzelnějších grafických úprav měl v minulosti Žlutý Trimeles. Ten si po nešťastné ztrátě svého skutečně unikátního a velice povedeného vzhledu, musel hledat úplně novou identitu, která záleží bohužel na možnostech koleje, které nejsou vždy takové, jak by si redakce časopisů přály. Současná podoba je rozhodně lepší, než podoba předešlá, ale do té nejpovedenější má merlinužel daleko.
Přikládám ukázku z myslánky: http://trimeles.ukaplicky.com/
Jedna slavná a živá éra časopisu se nesla i v duchu těchto pohledů: http://trimeles.blogspot.cz/

Změnami ale prošly doslova všechny časopisy. Není třeba dlouze rozebírat změnu nebelvírského kolejního plátku, který se potýkal s mnoha útoky škrken a musel se stěhovat z dřívějších, velice poutavých kulis. A to hned několikrát. Dost možná patří v tomto ohledu mezi hradní rekordmany, prohlédnout si můžeme hned trojici úprav, kterými prošel před ustálením dnešní podoby.
http://www.lvitlapou.estranky.cz/
http://lvitlapou.webnode.cz/ 
http://lvitlapou.bloger.cz/ 

Že je to hezká řádka vzpomínek? Kdepak, u časopisu nebelvírské koleje se mi podařilo vyšmátrat ještě větší perličku. Tento časopis prošel dokonce v hodně dávných dobách změnou jména. Jak se jmenoval a jak vypadaly jeho stránky? Takto:
http://www.lvi-srdce.wz.cz/

Svým si prošel i časopis zmijozelu. I jeho vývoj byl zajímavý a i u něj můžeme nahlédnout, co předcházelo dnešnímu jednoduchému stylu. Takto vypadal časopis v dobách, kdy byla šéfredaktorkou pozdější kolejní ředitelka, tedy hodně dávno.
http://www.hadikral.xf.cz/

 Dost se měnil i vzhled Corvina Declaratio, jehož tehdejší vzhledy jsou nyní nejhůře dohledatelné. Ovšem ani Corvinus se nemá za co stydět, vždyť nynější vzhled patří k nejopěvovanějším, a to neříkám proto, že z modré koleje pocházím. Zde přikládám jeden z nejstarších vzhledů, který se mi podařilo nalézt a také odkaz na článek, který se vzhledy modrého plátku zabýval.
http://corvinus.hogwarts.cz/clanek.php?clanek=537 
https://web.archive.org/web/20060831020430/http://ravenclaw.xhosting.cz/corvinus/

V oblasti grafických úprav se tedy dá konečně mluvit o vývoji, který jde nějakým způsobem kupředu. Nebo dozadu. Zkrátka o vývoji, který někam míří, s kterým to není nahoru a dolů podle toho, jak se mudlové a jejich nároky na šikovné hradní novináře vyspí.

***

Co říci závěrem? Hradní novinařina je něco, co nemůžeme dát do jedné škatulky, je to něco, co musíme opečovávat, budovat a do čeho musíme vkládat svou sílu, aby vzkvétala. Budeme-li spolupracovat, můžeme se těšit krásným redaktorským zítřkům a i když se něco nepovede, přijde čas, kdy se poučíme z chyb a zas bude lépe. Protože jak říkám: „I jeden (šéf)redaktor stačí na to, aby rozhýbal spící časopis a nasměroval ho k lepším zítřkům.