Vliv fantazie na život kouzelníka a mudly

Vliv fantazie na život kouzelníků a mudlů je naprosto zásadní. Tedy, je zásadní v případě kouzelníků. V případě mudlů by zásadní mohl být, kdyby ovšem mudlové nějakou fantazií oplývali, o čemž se dá se značným úspěchem pochybovat. Existují sice výjimky, ale většina mudlů má v hlavě prázdno jako v dubovém sudu od skřítčího vína.

Začneme tedy s tím lepším, s kouzelníky. Na jejich život má fantazie vliv dvojí. Jednak ovlivňuje jejich čarovnou moc a magické schopnosti, zkrátka to co po čarování leze z druhého konce hůlky. V druhé řadě ovlivňuje jejich schopnost přežít v mudlovském světě. Kouzelník musí mít opravdu hodně fantazie, aby mudly a jejich svět snesl.

Vliv fantazie na kouzelnické schopnosti je vlastně jednou z prvních věcí, kterou kouzelníci zaznamenali. Je to věc, o které se vědělo už v dobách, kdy kouzelnictvo nepoužívalo hůlky ani magické hole. V těch časech šlo o věc nanejvýš důležitou, fantazie byla totiž tím jediným, co kouzelníci měli. Dnes umí chytřejší a zkušenější hůlka s trochou štěstí čarovat i sama. Nebo spíš s trochou neštěstí, většinou sama kouzlí když se to nehodí. Tehdy byla ovšem magie o něco syrovější, přírodnější a na fantazii nanejvýš závislá. Velkými čaroději té doby se stali jen lidé s velkou fantazií. Jen ti si totiž uměli svou magickou moc i uvědomit a lépe ji usměrnit, měli na to dostatek fantazie a dovedli si představit i nemožné. Mudlové tehdy fantazii neměli a pak třeba nechápali ani bouřku...

Nejlépe se fantazie kouzelníků a její vliv projevovali tím, jak se nám během staletí kouzelnictvo posunulo kupředu. I když to tak nevypadá a mudlům, s jejich falešným pokrokem, by se náš svět zdál v mnohém poněkud zastaralý, není tomu tak. Rozvoj je ve skutečnosti překotný. Hole a hůlky coby kouzelnické nástroje jsou jen jedno drobnou kapitolou toho všeho. Fantazie dala kouzelníkům schopnost vymýšlet kouzla, formule a kletby. Nepřišli by ani jednu z nich, kdyby neuměli pracovat s fantazií, kdyby neuměli kouzlo vymyslet a kdyby si neuměli představit, co všechno mohou kouzla umět a jak mohou fungovat.

Jedním z vrcholů kouzelnického využití fantazie jsou pak čarovné nástroje. Myslánka, lotroskop, obraceč času, přenášedlo, rozplývavá skříň a hromada dalších věcí, to všechno je vrcholným výplodem fantazie. Jaký je to rozdíl oproti mudlovské technice, že ano! Mudlové jenom spojí pár koleček a sledují, jestli to funguje. Když ne, spojí je jinak. Spousta mudlovkých vynálezů proto vznikla náhodou, žádná fantazie v tom nebyla. Oproti tomu takový obraceč času - zlaté udělátko mohlo fungovat jakkoli, mohlo měnit světlo ve tmu, přivolat déšť nebo hypnotizovat lidi, ale ono převrací čas. To musel někdo teprve vymyslet, k čemu udělátko bude.

Fantazie je tím nejdůležitějším, co kouzelníci mají. Je tou nejzákladnější podstatou toho, co dělá kouzelníky tím, čím jsou. Je tou nejzákladnější podstatou magie. Kouzla nejsou nic jiného, než čirá fantazie, fantazie tak krásná, čistá a úchvatná, že svět nemohl dopustit, aby zůstala uzavřena v něčí mysli a pomohl jí ven. Tím stvořil kouzla, kterými vládnou jen lidé s tou obrovskou, krásnou a nekonečnou fantazií.

Krátce se zmíním i o tom, jak kouzelníci využívají fantazie k tomu, aby se snesli s mudly. Tak třeba, byly v kouzelnické historii snahy mudly zlikvidovat nebo jim alespoň mírným násilím vládnout. Bylo by se to i stalo, kdyby někteří kouzelníci neprojevili opravdu obdivuhodné množství fantazie a nepřišlo jim na mysl, že by se možná dalo s mudly žít i v míru a souladu. To by logicky uvažující člověk, realista, nikdy nevymyslel. Mudla je stvoření snesitelné jen s velkou dávkou fantazie, která člověku dovede snít o tom, že třeba všichni mudlové nejsou tak strašní...

A jak je to s tou fantazií mudlovskou? Inu, jak psát o něčem, co prakticky neexistuje... O tom, že mudlové trpí nedostatkem fantazie, svědčí řada důkazů z jejich praktického života. Například, mudlové proti nám kouzelníkům odjakživa brojí. To dělají jedině kvůli tomu, že si naše schopnosti a náš svět neumí představit. A co si neumí představit, to je jim nepříjemné. Cítí se kvůli tomu méněcenní a protože se nám kvůli nedostatku fantazie nemůžou rovnat, snaží se nás alespoň zlikvidovat. Naštěstí na likvidaci kouzelníků nemají dost fantazie...

Tak jako v případě kouzelníků, i mudlovský život ovlivňuje fantazie na každém kroku. Ten jejich ovšem ovlivňuje negativně. Potřebují se třeba někam dostat. Namísto přemístění nebo letu na koštěti musí takový hloupý mudla bez fantazie dojít na nádraží a hodinu se nudit ve vlak. To, co kouzelník vymyslí tak, aby to šlo zvládnout mrknutím oka a prakticky nemělo limity, udělá mudla nudně a komplikovaně. Týká se to celé řady dalších věcí. S dopisem musí mudla poslat pošťáka. Mrkev si radši nakrájí sám, než aby vymyslel jak by se mohla nakrájet sama.

Nedostatek fantazie se táhne jako červená nit celými mudlovskými dějinami a dnes a denně jim život komplikuje. Celé to mudlovské neštěstí vyniká ještě víc v kontrastu s ohromnou fantazií kouzelníků. V mudlovských dějinách identifikujeme vliv kouzelníků vždy velice jednoduše - prakticky každá významnější událost je jejich dílem, protože mudlové by na ni fantazii neměli. Jsou výjimky - ani ne tak mudlové s fantazií, jako spíš významné události které se staly bez kouzelnického přičinění, ale čirou náhodou. Těch ovšem není moc.